Co se ve vesmíru (ne)dá dělat?

Přemýšleli jste již někdy o tom, co byste mohli či nemohli dělat ve vesmíru? EPOCHA vás na výlet mimo naši planetu Zemi vezme. Odhalte několik zajímavých faktů ohledně pobytu ve vesmíru.

Rozdělat oheň?

NE, i když…

Aby vznikl oheň, jsou k tomu nezbytné tři předpoklady: teplo, materiál a kyslík. A ve vesmíru dvě věci chybějí, takže škrtnout zápalkou a rozdělat pomocí ní oheň v kosmu možné není. Zato hoření vytvořit jde. Některá oxidační činidla (látka, která přijímá elektrony od jiné látky) totiž obsahují dostatek nestabilních atomů kyslíku, aby je bylo možné zapálit.

Oheň ve vesmíru je ale téměř výlučně stvořen člověkem a, stejně jako mnoho dalších věcí, v nulové gravitaci se projevuje zcela odlišně než na Zemi.

Zatímco zde oheň hoří nahoru, ve vesmíru se promění v ohnivou kouli a může být bez viditelného plamene.

Vystřelit z pistole?

ANO, ale…

Trochu jiná situace je u pistole. I tady sice kulka funguje na principu spalování výbušné směsi, jenže s kyslíkem se to má trochu jinak. Munice moderních zbraní si totiž „nese“ svůj vlastní kyslík ve výmetné směsi. Všechno ve vesmíru je v pohybu. K sobě a od sebe. Vámi vystřelená kulka tak může na nějaký objekt dopadnout za několik sekund se silou 20milimetrového kanonu.

Zároveň se ale může stát, že vámi vybraný cíl nikdy nedohoní, i když projektil díky absenci tření nezpomaluje.

Navíc pokud byste byli na oběžné dráze, můžete dokonce sami sebe trefit do zad.

Mluvit?

ANO

Zvuk se samozřejmě ve vesmíru nešíří. Na rozdíl od Země tam totiž jednotlivé částice dělí příliš velká vzdálenost na to, aby se mohly vzájemně rozkmitat a tím přenášet vibrace. I tak se ovšem mohou astronauti ve vesmíru mezi sebou domlouvat nebo komunikovat se Zemí. Díky rádiu. Vlna, která se může pohybovat skrz prázdný vesmírný prostor, je ta rádiová.

O ní sice mnohdy přemýšlíme pouze v souvislosti se zvukem, ale rádiová vlna je ve skutečnosti forma elektromagnetického záření, které se může pohybovat ve vakuu.

Plakat?

ANO, ale…

I ve vesmíru můžete plakat. Stejně jako na Zemi, i na kosmické stanici se astronautům může dostat lecjaká částečka do oka. Pro nás osvědčený recept, kdy necháme slzy, aby cizí těleso vyplavily ven, ale ve vesmíru pravděpodobně fungovat nebude. Oko sice stále produkuje slzy, ty ale v nulové gravitaci jednoduše nepadají ani nestékají po tvářích.

Zůstanou prostě přichycené u oka.