Lidské tělo se dokáže přizpůsobit takřka čemukoli. Nejsme však nesmrtelní a každý má svoje limity. Jak dlouho lze vydržet bez kyslíku, bez vody či bez spánku?
Jak dlouho dokážeme nedýchat?
Co: kyslík
Rekord: 19 minut 21 vteřin
Každý živočich potřebuje k životu kyslík, aby mohl dýchat. Během tohoto procesu dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého. Nejvíce kyslíku spotřebuje mozek, a to až 20 procent. Ten ho společně s dalšími částmi těla metabolizuje na oxid uhličitý, který následně vydechujeme.
Obyčejný netrénovaný člověk vydrží bez tohoto plynu jen něco málo přes minutu.Po této době začínají mozkové buňky odumírat.Po pěti minutách už nastává mozková smrt.
Trénink zvyšuje dobu
Kvůli nedostatku kyslíku může dojít i k mozkové mrtvici. V situaci, kdy člověk nemá dostatečný přísun kyslíku, pociťuje slabost a je nepozorný. Při delší době dochází k výpadku krátkodobé paměti a ochabování smyslů. Je ovšem možné výdrž bez vzduchu postupně trénovat, a nakonec vydržet i několik minut.
Trénovaní jedinci si cíleně navyšují kapacitu plic, které pojmou velké množství kyslíku, a zvládnou tak zásobovat mozek kyslíkem delší dobu.
Může člověk „uschnout“?
Co: voda
Rekord: 7 až 10 dní
Lidské tělo tvoří více než ze dvou třetin voda. Její úbytek může tak mít katastrofální důsledky, především v extrémních případech, kdy je značné horko a sucho, již po několika minutách. Podle vědců zdravý a trénovaný člověk v nouzi vydrží bez vody přibližně osm dní. Neexistuje ovšem jednoznačné pravidlo, které by na tuto otázku odpovědělo.
Vše se odvíjí od toho, kolik má člověk podkožního tuku, v jaké kondici je jeho svalstvo a v neposlední řadě záleží i na psychickém stavu.
Příjem a výdej
Tekutiny by měl člověk přijímat a vydávat v určité rovnováze. Získáváme je přirozeně pitím a jídlem, ven vycházejí pocením, močí a v menší míře i stolicí. Voda se vypařuje také dýcháním. Pokud je tělo vystaveno dehydrataci, jako první jsou poškozena játra, a to už během tří hodin. Prvním signálem nedostatečného množství vody jsou vysušené rty a malé množství moči.
V pokročilé fázi otékají oči, které začínají bolet. Člověk se cítí hodně unavený a je podrážděný. V poslední fázi se mění barva kůže.
Při nedostatku vody se začne tělo přehřívat, čímž se poškozují základní funkční orgány v těle a nastává smrt.
Spánek tu není jen kvůli snům
Co: spánek
Rekord: 11 dní
Spánek patří k základním potřebám nejen člověka, ale i dalších živočichů. Během něj dochází ke změně činnost mozku, kterou doprovází ztráta vědomí. Svaly se uvolňují a snižuje se tělesná teplota i krevní tlak. Proč je vlastně nezbytný?
V průběhu doby, kdy spíme, dochází k celkovému restartu organismu, kdy se „opravuje“ vše, co bylo během bdění narušeno.Samotné délka spánku je zcela individuální.Obecně se uvádí 7 až 8 hodin spánku.
Když se nespí
Při dlouhodobém nedostatku spánku dochází v těle k řadě zdravotních problémů, které mohou vést k celkovému vyčerpání organismu, ale i k vyššímu riziku chronických onemocnění. Jde například o kardiovaskulární potíže, hormonální nerovnováhu, cukrovku nebo demenci. Lidé se také vystavují riziku obezity, a to právě z důvodu hormonální nerovnováhy.
K prvním známkám spánkové deprivace dochází už po pouhých 24 hodinách bez spánku.
Vlivem nedostatku spánku mají někteří lidé falešné vzpomínky a popisují věci, které se nikdy nestaly.
Nepřekonaný rekord
Ještě stále platí rekord z roku 1965, který drží student Randy Gardner. Ten vydržel nespat dlouhých jedenáct dní. V experimentu chtěl pokračovat, ale to mu již lékaři zakázali. Docházelo u něj totiž k naprostému vyčerpání, měl útržkovité myšlení a trpěl značnými poruchami paměti a halucinacemi. Dosud se nikomu nepodařilo tento rekord překonat.
Potrava jako palivo pro tělo
Co: jídlo
Rekord: 382 dní
Člověk bez jídla vydrží mnohem déle než bez vody. V ideálních podmínkách to může být kolem stovky dnů. Je ovšem prokázáno, že již po několika dnech hladovění začíná organismus čerpat cukry a jako zdroj energie si začne brát tuk. Dá se to poznat i podle zápachu acetonu, který člověk začne vydechovat, jako vedlejší produkt spalování tuků.Objevuje se křeče, průjem i halucinace a mění se psychická kondice.Člověk nakonec umírá na selhání vnitřních orgánů.
Bezbolestná sebevražda
Podle studií vydrží tělo bez jídla neuvěřitelných 45 až 65 dní, ale bez vážných následků přibližně 30 až 35 dní. Poté se začnou objevovat nepříjemné symptomy, jako je vyrážka na kůži, silný průjem a velký úbytek na váze. Vědci mechanismus hladovění dlouho studovali, a to ve spojitosti s „bezbolestným způsobem sebevraždy“.
Více než rok bez jídla?
V polovině 60. let minulého století se Angus Barbieri ze Skotska pustil do experimentu, jehož cílem bylo zbavit se nadbytečných kilogramů. Před zahájením vážil 207 kilogramů. Na radu zdravotníků souhlasil s půstem, který se nakonec protáhl na 382 dní. Za celou dobu shodil přibližně 125 kilogramů a neprojevily se u něj žádné příznaky nemoci nebo selhávání orgánů.Přežil jen díky vodě, kávě, čaji a jiným bezkalorickým nápojům.Povolené měl i vitaminové doplňky stravy.
Mají pravdu sci-fi filmy?
Co: vakuum
Rekord: 40–90 sekund, z toho 15–25 sekund při vědomí
Podle amerických filmařů člověk ve vesmírném prostoru praskne, uvaří se mu krev nebo rázem zmrzne. Ale to není tak úplná pravda. Náš organismus potřebuje k životu kyslík, příznivou teplotu, ochranu před UV zářením, ochranu před radiací nebo atmosférický tlak. Pokud plíce obsahují vzduch, při dekompresi se potrhají, ale pokud by člověk vydechl, může zůstat při vědomí několik desítek vteřin.Mozku pak začne scházet kyslík, což vede k jeho poškození a k následnému kómatu.
Co se děje v těle?
V roce 1965 došlo ve Středisku pilotovaných letů NASA k nehodě, při které byl technik testující přetlakový oděv vystaven téměř naprostému vakuu. Tlak v komoře byl méně než 7000 pascalů, přitom běžný atmosférický tlak je zhruba 100 000 pascalů. Muž prý slyšel, jak mu uniká vzduch z těla, a cítil, že se mu na jazyku odpařuje voda. Větší problém představuje plyn v těle.
Dochází ke zvětšení objemu střev, která mohou tlačit až na plíce a ztížit dýchání či omezit srdeční činnost.
Každopádně ve vakuu přijde smrt velice rychle.Maximální délka přežití se udává kolem jedné a půl minuty.
Koho dokážeme předběhnout?
Co: rychlost
Rekord: 9,58 sekundy
Fyzikální hranice rychlosti, které dokáže vyvinout lidské tělo, se zřejmě již blíží svému maximu. Prozatímní světový rekord drží od 16. srpna 2009 jamajský sprinter Usain Bolt, který dokázal stometrovou trať uběhnout za 9 vteřin a 58 setin. Běžel tedy rychlostí, která se blížila 45 kilometrům v hodině. I přesto by jej například obyčejný zajíc hravě předběhl.
Ovšem v dobách, kdy člověk lovil, musel být skvělým vytrvalcem, a to se projevilo i na moderních lidech, kteří vydrží běžet poměrně dlouho.
Jaká je budoucnost?
Podle amerického biomechanika Matthew Bundlea bude lidské tělo schopno krátkodobě vyvinout rychlost až 65 kilometrů v hodině. To by znamenalo, že stometrový závod by člověk uběhl za 6,67 sekundy. Tento výpočet vznikl z matematické kalkulace maximální rychlosti stahu svalů. Ovšem cesta k takovému světovému rekordu bude ještě velice dlouhá.
Unesou více, než se zdá!
Co: kosti
Rekord: 82,5 tuny v zubech
Kosti vytvářejí pevnou a pohyblivou oporu těla, na niž se upínají svaly. Lebka a hrudník zároveň chrání některé klíčové orgány před zraněním. Celkově tvoří kosti asi 14 procent tělesné hmotnosti a mají své vlastní cévy i nervy. V lidském těle se ukrývá zpravidla 207 kostí, nicméně toto číslo závisí na dědičných predispozicích a také na věku.
Vydrží více, než se zdá
Kosti mají úžasnou pevnost. Například lýtková kost dokáže snést zatížení až 1350 kilogramů, jiné zvládnou udržet se nezlomené pod náporem jedné tuny. Pažní kost zase vydrží hmotnost až 600 kilogramů, což představuje váhu dospělého býka. Součástí kosterní soustavy jsou však také lidské zuby.
Rekordmanem v této oblasti je René Richter, který právě v zubech utáhl 11 kamionů o celkové hmotnosti 82,5 tuny.
Facebook
Twitter
RSS