Jedna z největších zaznamenaných sopečných erupcí se odehrála kolem roku 1650 př. n. l. na středozemním ostrově Théra.

Nejen, že zničila samotný ostrov, ale vyvolala i masivní vlny tsunami, které vedly k zániku minojské kultury.  Studie řeckých vědců přichází s novým vysvětlením, co tsunami způsobilo.

Vědci z Athénské univerzity použili vulkanická a seizmická data, spolu s podrobným mapováním mořského dna, aby tuto teorii vyvrátili a nabídli nové vysvětlení.

Jejich výzkum ukázal, že kaldera nebyla spojena s mořem takže, když se zhroutila, nemohla způsobit tsunami. Podle jejich vysvětlení mohly velké objemy sopečného materiálu rychle proudící do moře posunout dostatečně velkou vodní masu k vytvoření tsunami.

Pyroklastické toky jsou rychle pohybující se proudy sopečného materiálu tvořeného kamením, lávou a horkými rozpínajícími se plyny, které stékají při erupci po úbočí. Dosahují teploty vyšší než 400 stupňů Celsia a pohybují se rychlostí až 70 kilometrů v hodině. Při styku s mořskou vodou rychle ztuhnou a přemístí obrovské množství vody.

„Tento násilný vstup pyroklastických toků do moře vyvolal víc než jednu tsunami,“ řekla hlavní autorka studie Paraskevi Nomikou, geoložka a oceanografka na Athénské univerzitě.

Poblíž Santorini, jak se dnes pozůstatky Théry nazývají, objevili geologové vrstvu sopečného materiálu silnou 60 metrů, která podporuje jejich teorii.

Vědci hodlají dále pokračovat ve svém výzkumu pyroklastických toků. Pomůže jim to lépe chopit, jak destruktivní erupce byla. „Nyní víme, že tyto proudy způsobily tolik škody v oblasti kolem Santorini, stejně jako na Krétě.

Takže musíme tyto toky lépe pochopit, stejně jako to, jaký měly podíl na celkovém objemu erupce. Věříme, že to byla nejkatastrofičtější událost během posledních 10 000 let,“ přiblížila Nomikou další směr výzkumu.