Co zabilo naše předchůdce? Klimatické změny!

Pozornost vědců, zkoumajících evoluci člověka, dlouho přitahovalo především vyhynutí neandertálců. Nově se výzkumníci zaměřili i na ostatní předchůdce člověka a příčiny jejich vymizení. Okamžiky, kdy k tomu došlo, porovnali s vývojem klimatu a nestačili se divit. Klima při tom hrálo klíčovou roli! Může se situace opakovat?

Paleoklimatolog Peter deMenocal z kolumbijské observatoře Lamont-Doherty Earth Observatory provedl analýzu oceánských sedimentů u afrického pobřeží. Závěry jeho zkoumání potvrzují to, co vědci už delší dobu tušili – to, že dávné změny klimatu na Zemi mohly ovlivnit evoluci člověka.

Historie lidstva, ukrytá na mořském dně

Protože zkoumání africké půdy dlouhodobě nepřinášela dostatečná svědectví o změnách klimatu, zaměřil se deMenocal na oceánské sedimenty. V rámci programu Ocean Drilling byly výzkumu podrobeny sedimenty u pobřeží Sierra Leone a Libérie, v Arabském moři u Ománu a v Adenském zálivu u Somálska.

Tvořily se na mořském dně po dobu osmi milionů let, a proto dodnes obsahují půdní částice i drobné zbytky trav, které byly během let z Afriky odfouknuty větry do moře.

Větší množství těchto sedimentů, kterým se souhrnně říká eoiliánský prach, se do oceánu dostalo, když byl africký kontinent sušší, což zapříčinilo vznik silnějších vrstev těchto sedimentů.

Chladná Afrika bez dostatku srážek

Před miliony let se v Africe pravidelně střídala chladná a suchá období s teplými a mokrými obdobími. Změny byly relativně krátké a mírné, takže příliš neovlivňovaly stanoviště deštných lesů ani zdroje obživy tehdejší fauny a flóry. To se ovšem změnilo před zhruba 2,8 milionu lety, kdy se chladná a suchá období začala prodlužovat, což mělo za následek ubývání deštných lesů.

Živočišné a rostlinné druhy, které se změně neuměly přizpůsobit, proto vyhynuly.

Proč se klima změnilo?

Vědci tušili, že právě před přibližně 2,8 milionu let došlo ke vzniku velkých severoamerických a evropských příkrovů, ale až průzkum afrických mořských sedimentů ukázal, že ovlivnily i africké podnebí. Zchladily Atlantský oceán, a kvůli tomu do Afriky začal proudit studený suchý vzduch, v jehož důsledku se zde zesílila a prodloužila se chladná a suchá období.

Mozek versus zuby – co zajistí přežití?

Afriku tehdy obýval předchůdce člověka, zvaný Australopithecus afarensis, u něhož vlivem klimatických změn došlo k vytvoření dvou samostatných linií, rodu Parathropus a rodu Homo. Rod Homo měl větší mozek, takže si začal zhotovovat první kamenné nástroje, zatímco rod Parathropus měl širší zuby pro zpracování rostlinné stravy.

Homo habilis zimu nezvládl

K další významné změně klimatu došlo asi před 1,7 milionu let, kdy se chladná a suchá období v Africe ještě prodloužila. Následkem toho vyhynul tehdy zde žijící Homo habilis, a naopak se poprvé objevil Homo erectus s větším mozkem. Tento hominid již uměl používat sofistikovanější nástroje.

Asi před milionem let se v sedimentech začaly objevovat silnější vrstvy prachu, které naznačovaly, že se chladná a suchá období na africkém kontinentu stala ještě extrémnějšími.

Co způsobila poslední doba ledová?

Rod Paranthropus se již dalším změnám nedokázal přizpůsobit a vyhynul. Homo erectus se tak stal jediným přeživším druhem v linii hominidů. Začal postupně migrovat z Afriky do Asie a Ameriky, kde si přivykl na teplejší podnebí, a proto nedokázal později přežít poslední dobu ledovou před zhruba 115 000 lety.

Změna klimatu bývá také často spojována s vymřením Homo neanderthalensis před zhruba 40 000 lety.

Na planetě tak následně zůstal pouze rod Homo sapiens, předchůdce moderního člověka.

Klima za vše nemůže!

Někteří vědci se závěry studie nesouhlasí, například Corey Bradshaw z australské Flinders Univerzity soudí, že proces vymírání druhů byl pravděpodobně složitější a podílelo se na něm více faktorů. Například konkurenční boj mezi druhy, jejich schopnost zajistit si potravu, či nové nemoci.

Klimatické změny tak mohly k vymírání jen přispět, nemusely být nutně jeho hlavním důvodem.

Jsme i my v ohrožení?

Jiní vědci zase poukazují na fakt, že fosilních objevů předchůdců člověka je pouze málo, takže mohou značně zkreslovat dobu, po kterou daný druh žil, či kdy vyhynul, a nemusejí ani vypovídat o tom, kde všude který konkrétní předchůdce člověka žil. Nelze však popřít, že klimatické změny do vývoje člověka významně zasáhly. A protože k nim dochází i dnes, neměli by je lidé brát na lehkou váhu.

Ukazují, že existence člověka je křehká a zranitelná, stejně jako v minulosti.

Aby se historie neopakovala…

Přispěla k vyhynutí neandertálců absence úsměvu?

Již dříve dospěly vědecké studie k závěru, že si dávní lidé domestikovali především zvířata, která jim připadala krotká. Za „přítulným“ výrazem stál například u psů kratší čenich, zatočený ocas a plandavé uši. Jenže na jakém základě se tento domestikační syndrom vyvinul? Dle italských vědců to způsobil gen BAZ1B.

Ve svém zkoumání však šli ještě dále a zjistili překvapivou věc – u neandrtálců i jejich současníků denisovanů tento gen chyběl!

Mimika jako klíčový faktor přežití

Úsměv byl přitom ve vývoji člověka poměrně klíčový. Říkal ostatním „pravděpodobně tě nezabiju“. Zřejmě byl také silným faktorem při výběru sexuálního partnera. Pokud neandertálcům tento gen, který kontroluje výrazy obličeje, chyběl, nedokázali mimikou dávat svým druhům a družkám najevo své záměry a rozpoložení, například že nemají násilné úmysly.

Podle vědců mohlo i toto být jedním z důvodů, proč evolučně nakonec vyhrál druh Homo sapiens.