Věda

Co zvládne rostlinný kyborg?

Co zvládne rostlinný kyborg?

Růže je na první pohled krásná květina. Ta, kterou vylepšili švédští vědci, však byla vylepšena, tak že se z ní stal rostlinný kyborg. To nejen, že umožní studovat fyziologii rostlin mnohem podrobněji než dnes, ale v budoucnu by to mohlo vést například k palivovým článkům dobíjeným fotosyntézou nebo rostlinným senzorům.
Experiment tak otevírá dveře pro elektroniku, kterou je možné zapojit do rostlin. O živých tkáních je známo, že jsou vodivé a rostliny nejsou výjimkou. Tým vědců z Laboratoře organické elektroniky (LOE), pod vedením profesora Magnuse Berggrena však byl první, který přišel na to, zda je vůbec možné vtkát elektroniku přímo do tkáně rostlin. Vědci použili cévní systém živé růže, aby do něj nechal vrůst pružné vodiče z organických polymerů a následně je propojil s elektronickými obvody.

Vědci experimentovali s celou řadou materiálů. Musel být rozpustný ve vodě, disponovat slušnou elektrickou vodivostí, být schopen cestovat skrz rostlinný cévní systém a vytvářet vodiče. Mnohé materiály, které výzkumníci testovali, se ukázaly jako toxické pro růže, ucpávaly xylenové kanály nebo se v nich naopak nedokázaly udržet.
Úspěšní však byli pouze s polymerem nazvaným PEDOT (Poly(3,4-EthyleneDiOxyThiofen)), který jediný dokázal fungovat uvnitř xylenových kanálů jako vodivý drát a zachovat přitom transport vody a živin. Konce uříznutých růží byly ponořené ve speciálním vodním roztoku s rozpuštěným polymerem. Spolu s vodou nasávaly i molekuly polymeru, které se uvnitř řadily do dlouhých řetězců a vodiče se tak při vrůstání prodlužovala, až dosáhla délky 10 centimetrů.
V další fázi vědci tzv. vakuovou infiltrací dostali polymer přímo do listů, který zde vytvořil elektrochemické články rozdělené podle žilního systému. Přivedení vnějšího elektrického napětí způsobilo, že polymery reagovaly s ionty v listu a změnili barvu podobně jako pixely v displeji.

Více z Věda

Zoo Liberec začala s chovem osináků afrických

Věda7.8.2020

Výstava věnovaná státním symbolům České republiky

Věda4.8.2020

Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Věda31.7.2020

Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků

Věda21.7.2020

Fekální transplantace: Výborná záležitost nevábného názvu

Věda17.7.2020

Další holčička

Věda14.7.2020

Změří každému teplotu

Věda10.7.2020

Společnost Boston Dynamics vylepšuje své robopsy pro boj proti koronaviru

Věda7.7.2020

Proč chyběla pohřbeným vězňům temena lebek?

Věda3.7.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat