V údolí řeky Addy koupili velký pozemek. Crespiovi na něm vybudují textilní továrnu a slušné bydlení pro své zaměstnance. Věří, že se to jejich firmě vyplatí, a budoucnost jim dá za pravdu. Dělníci se rodině odvděčí loajalitou a vysokou pracovní morálkou.
Král obuvi Tomáš Baťa (1876–1932) není jediným osvíceným průmyslníkem, jenž se na počátku minulého století ukázkově stará o své zaměstnance.
On sám načerpá inspiraci pro sociální a motivační programy během stáže v americké obuvnické firmě Endicott-Johnson Shoe Company.
V Evropě pak příkladnou péčí o dělníky proslují také britský čokoládový baron George Cadbury (1839–1922) nebo Crespiovi z Itálie.
Vlivná rodina vybuduje v Lombardii městečko Crespi d’Adda, které má leccos společného s Baťovými dělnickými koloniemi ve Zlíně a dnes je součástí světového dědictví UNESCO.
![Dělníci měli v Crespi d´Adda slušné bydlení a širokou nabídku služeb.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/12/1a-2-768x441.jpg)
Dopřeje jim soukromí
Podnikatel a mecenáš Cristoforo Crespi (1833–1920) začíná v roce 1875 stavět „na zelené louce“ textilní továrnu. Spolu s ní vyroste u řeky Addy nedaleko Milána i několik velkých bytovek pro dělníky.
Není to špatné bydlení, nicméně Crespiho syn Silvio (1868–1944) ho výrazně vylepší.
Svým zaměstnancům chce dopřát více soukromí a celou řadu služeb. Najme si tým zkušených architektů, podle jejichž společného návrhu je v sousedství továrního komplexu vybudována městská čtvrť s bytovými i rodinnými domy a širokou občanskou vybaveností.
„Dělníci byli se životem v městečku asi spokojeni, během 50 let od jeho dostavby tu nezažili žádnou stávku ani jiný protest proti pracovním podmínkám,“ dodává současná publicistka Kateřina Hubertová.
![Relaxovat mohli na malých zahrádkách.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/12/2a-2-768x430.jpg)
Stěhovat se nechtějí
Textilka Crespiových prosperuje až do konce 20. let minulého století. Celosvětová hospodářská krize však nadělá rodině spoustu problémů a továrnu musí prodat majetkově silnější společnosti. Majitelů se zde později vystřídá ještě několik. Jeden z nich v 70. letech odprodá většinu rodinných domků jejich obyvatelům.
Převážně jde o potomky dělníků z dob Silvia Crespiho, kteří zde zůstanou i po roce 2004, kdy se provoz v továrně definitivně zastaví. V současnosti v Crespi d’Adda žije několik set lidí a zachovalé městečko láká i turisty.
![Od továrního komplexu bylo město odděleno hlavní ulicí s alejí.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/12/3a-2-768x528.jpg)
(Zdroj: HISTORY revue)