Na břehu egyptského jezera Mareotis nedaleko Alexandrie žije na přelomu letopočtu uzavřená komunita mužů a žen. Každý obývá vlastní celu, kde se věnuje modlitbě, meditaci a studiu textů, a někdy dlouhé dny nic nepozře.

Pro skupinu se ujme název Therapeuté, a přestože zřejmě hluboce ovlivní křesťanství, vůbec nic o nich nevíme…

Jediným svědkem existence Therapeutů je údajně židovský filosof Filón Alexandrijský (20 př.n.l. – 50 n.l.).

Ve svém spise De Vita Contemplativa, česky O kontemplativním životě, je popisuje s neskrývaným obdivem a tak, jako kdyby s nimi strávil hodně času.

Přesto si však není například jistý, co znamená jejich jméno – odvozuje ho z řeckého therapeuó, které může znamenat „léčit“ i „uctívat Boha“, a klade si tak otázku, čemu se vlastně věnovali.

Oficiálně jsou totiž Therapeuté vnímání jako náboženská sekta, ve své době však měli být proslulí hlavně léčitelskými schopnostmi, a koneckonců právě od nich je odvozeno dnešní slovo terapie. Jak je možné, že o nich nevíme ani úplné základy?

Bylo jich více?

Podle Filóna žije každý člen komunity ve své vlastní „svatyni“, v níž má pouze stůl k psaní. U něj pak prý většinu týdne skládá hymny a žalmy a studuje Bibli, aby každý sedmý den s ostatními zasedl k hostině a zazpíval je.

Nejstarší členové jsou údajně schopni jíst právě pouze během těchto obřadů, kdy jsou navíc opojeni „božskou intoxikací“, pod jejímž vlivem tančí a zpívají až do svítání.

Filozof ale také tvrdí, že nejde o nic výjimečného – komunity Therapeutů podle něj existují „v mnoha částech obydleného světa“. Nikdo jiný o nich ale nikdy nic nenapíše, a záhada se ještě prohloubí ve 4. století.

K Filónově textu se tehdy dostane Eusebius z Caesareje (260–340), biskup a autor jedněch z prvních církevních dějin, a okamžitě prohlásí, že Therapeuté byli ve skutečnosti první křesťanští mniši, obrácení na víru samotným svatým Markem v Alexandrii!

Ovlivnili křesťanství?

Eusebiovi dává za pravdu rovněž proslulý britský historik Edward Gibbon (1737–1794), jenž ve svém díle doslovně uvede toto:

„Křesťanství bylo nejprve přijato velkým počtem Therapeutů u jezera Mareotis, židovskou sektou, která se již vzdálila od úcty k mojžíšským obřadům.“ To by ale znamenalo, že křesťanství vzniklo vlastně jako pokračování jedné staré židovské sekty, a že spousta jeho klíčových prvků, od vigilií po asketismus nejsou jeho vlastní vynálezy!

Moderní badatelé údajně i proto tuto teorii odmítají, a připouštějí maximálně určitý vliv Therapeutů na rané křesťany.

Jednoznačnou odpověď komplikuje fakt, že sekta v průběhu 2. století beze stopy mizí, jako kdyby se vypařila, a vzápětí se na témže místě, v egyptské poušti u Alexandrie, objevují první křesťanští mniši a poustevníci…

Mohlo jít ve skutečnosti o tu samou skupinu, která jen přejala jiné označení? A jak do toho zapadají údajné léčivé schopnosti, jež Therapeuté měli mít?

*** Další zapomenuté starověké sekty ***

*Ofité: Tato sekta obracela biblické příběhy naruby – například had z ráje nebyl v jejich podání ztělesnění zla, ale dobrodinec. Prý lidstvu poskytl důležité poznání a osvobodil je tak od nadvlády žárlivého stvořitele.

*Karpokratiáni: Skupina věřila, že duše musí projít všemi možnými zkušenostmi v různých vtěleních, aby dosáhla konečného osvobození.

Učili, že zákony a morálku vytvořili vládcové tohoto světa jen proto, aby zotročili lidi, a pouze naprosté překročení všech hranic vede podle nich k duchovní svobodě.

*Markosiáni: Členové vynikali fascinací kabbalou a mystikou čísel i písmen. Věřili, že celou strukturu vesmíru a božstva lze vysvětlit prostřednictvím řecké abecedy a číselných hodnot slov.