Podle celosvětových statistik dítě nejčastěji napadne vlastní rodinný pes. Jak je to možné, když dítě zná? Hlavní příčina je v tom, že jsme dítě či vnuka nenaučili, jak se ke psovi chovat.

Nutný je oboustranný výcvik

Cvičíme dítě

– Dítěti nejlépe ještě před příchodem psa do rodiny vysvětlete, že si s ním nikdy nebude smět hrát jako s hračkou a proč.

– Dítě nikdy nesmí být na psa hrubé, píchat ho do očí, tahat ho za uši, křičet na něj, házet po něm hračky….batoleti to však těžko vysvětlíme, tudíž musí být oba pod neustálým dohledem dospělého.

– Nenechte dítě, aby psa stále tahalo. Neustálé zvedání mu je nepříjemné a při nesprávném způsobu mu může přivodit kýlu.

– Z počátku by dítě nemělo psa krmit. Teprve ve chvíli, kdy se pejsek stane řádným členem rodiny, můžeme do krmení zapojit i děti. Ne však mladší šesti let.

– Upozorněte dítě, že nesmí psovi dávat jídlo ze svého. Ani z talíře, ani svačinu, kterou drží v ruce.

– Dítě by nemělo psa provokovat hlasitým křikem ani lekat prudkými nečekanými pohyby. Překvapivé plácnutí psa zezadu nebo nečekaný výkřik u hlavy může u psa vzbudit obrannou reakci.

– Ani upřený pohled do očí není bezpečný. V psím světě znamená výzvu kdo s koho, dominantní psi by mohli reagovat útokem.

– Dítě nesmí psa rušit při krmení.

Cvičíme psa

– Psovi zakážeme brát dítěti hračky. Hrát si smí pouze se svými.

– Pes nesmí od dítěte loudit jídlo.

– Jestliže do naší rodiny přibude miminko, musíme psa opatrně s novým členem smečky seznámit. Nejprve mu ho ukážeme ve stoje. Poté mu lidské mládě dáme očichat. Jestliže je pes majetnický a žárlivý, můžeme ho jistit náhubkem.

– Až dostane pes krmení, sedneme si k němu s děckem v náručí. Bude si tak zvykat na přítomnost dítěte i v kritických situacích.

– Psovi zakážeme na dítě skákat, vrčet na něj a ve hře ho chňapat.