Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Divocí berserkové: Bojovali pod vlivem toxického plevele?

I v nízkých počtech dokázali zahnat na útěk tisícihlavé oddíly nepřítele. Nevnímali strach ani bolest a v návalu fanatismu si byli schopni rozkousat okraj štítu na třísky.

Nikoho tedy nepřekvapí, že jsou vikinští berserkové atraktivním tématem pro laickou veřejnost i vědecké kruhy, přičemž jsou to právě badatelé v bílých pláštích, kteří se pokusili odhalit tajemství jejich nepřekonatelné divokosti.

Tato specifická „zvířeckost“ se označuje jako berserkergang a podle řady odborníků vykazuje jasné známky intoxikace nějakou rostlinou, přičemž tento předpoklad plně potvrzuje i nejnovější hypotéza etnobotanika Karstena Fatura.

Ten se odbornému periodiku Journal of Ethnopharmacology svěřil se svou domněnkou, že válečníci mohli využívat blín černý (Hyoscyamus niger) – jedovatou rostlinu z čeledi lilkovitých, kterou lidé používali již v dobách starého Řecka jako narkotikum, anestetikum a lék na bolest či nespavost.

Vědec se tak postavil na odpor zatím nejrozšířenější hypotéze, podle které měli divocí Vikingové využívat muchomůrku červenou (Amanita muscaria).

Etnobotanika Karstena Fatura má za to, že za divokost berserků mohl blín černý.
Etnobotanika Karstena Fatura má za to, že za divokost berserků mohl blín černý.

Děravá hypotéza s červenou houbou

Fatur připouští, že řada příznaků chování Vikingů odpovídá také požití hub.

Přesto mu jedna zásadní věc na muchomůrce červené nesedí – jejich konzumací člověk nedocílí záchvatů nekontrolovatelné agrese a vzteku, což bylo u berserků to vůbec nejviditelnější poznávací znamení.

Vědec si proto stojí za svým a nadále obhajuje blín, po kterém byly takové změny chování již opakovaně potvrzeny. „Tento efekt se může projevovat různě – od pouhého podráždění až po plnohodnotný záchvat vzteku.

Tyto projevy se liší jak podle dávkování, tak i podle mentálního nastavení konkrétního jedince.

A protože právě vztek je nejtypičtější složkou berserkergangu, jsou tyto symptomy kritickým argumentem, proč je blín lepším vysvětlením než muchomůrky,“ vysvětluje Fatur.

Možná za to mohly i muchomůrky.
Možná za to mohly i muchomůrky.

Když si příznaky dávají načas

Blín navíc dokáže potlačovat bolest, což by odpovídalo historkám o válečnících, kteří byli takřka nezranitelní a nenechali se tak snadno skolit. Navíc ho bylo v tehdejší Skandinávii všude plno, což se o muchomůrkách červených rozhodně říct nedá.

Potvrzuje to řada důkazů archeologické povahy, třeba ženský hrob z Dánska z roku 980, v němž byla objevena semínka blínu ve speciálním váčku.

Přesto se nejedná o dokonale odpovídající hypotézu a sám vědec připouští, že některé historky s typickými příznaky užívání blínu nekorespondují – například už zmíněné okusování štítu, které nejvíce ze všeho připomíná příznak duševní poruchy.

Fatur tedy doufá, že se do jeho výzkumu zapojí archeologové, kteří do celé problematiky vnesou nové světlo.

Válečníci obvykle běželi v linii spolu s ostatními Vikingy, aby se pak krátce po střetu s nepřítelem oddělili od zbytku vojska a začali rozsévat
Válečníci obvykle běželi v linii spolu s ostatními Vikingy, aby se pak krátce po střetu s nepřítelem oddělili od zbytku vojska a začali rozsévat
Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz