Věda

DNA lemurů jako klíč k historii Madagaskaru

DNA lemurů jako klíč k historii Madagaskaru

Vědci dlouho neuměli vysvětlit, jak a proč se biogeografie Madagaskaru v nedávné geologické době změnila. Odpověď přinesla až analýza genomu drobných nočních lemurů z rodu maki (Microcebus), kteří obývají zdejší lesy. Vzhledem k tomu, že jsou tito roztomilí lemuři na lesu životně závislí, změny jejich DNA ukazují, jak se lesní porosty na Madagaskaru v průběhu tisíců let měnily.

Dnešní Madagaskar představuje mozaiku různých stanovišť. Na východě se rozkládá deštný prales, který je od suchého listnatého lesa na západě oddělený otevřenými centrálními vysočinami. Nové poznatky však ukazují, že tomu tak nebylo vždy, ale v minulosti byly tyto lesnaté části ostrova propojené směsicí zalesněných oblastí.

Díky těmto lesům se lemuři mohli desetitisíce let volně pohybovat po ostrově. Když spojovací ostrovy zmizely, jednotlivé populace lemurů se dostaly do izolace a vyvíjely se samostatně. Na základě analýzy DNA pěti různých druhů lemurů z rodu maki, které dnes od sebe dělí značná geografická vzdálenost, dokázali vědci určit, kdy se jednotlivé druhy od sebe oddělily.

Podle datování došlo k této změně několik tisíc let před příchodem lidí na ostrov a minimálně v počátku za ní stály klimatické změny, kterými ostrov procházel v posledních 50 000 letech.

„Tato studie ukazuje, že se krajina měnila tisíce let před příchodem člověka,“ řekl Steve Goodman, biolog z Chicago Field Museum, který je spoluautorem studie a studiem madagaskarských zvířat se věnuje již třicet let. Studie rovněž naznačila, že bývalé lesy centrálních vysočin mohly být důležitým územím ekologického přechodu mezi extrémy východních vlhkých lesů a západních suchých lesů.

Podle Goodmana by se tak nemělo o vlhkém východě a suchém západě přemýšlet jako o dvou úplně oddělených životních prostředích, ale tvrdí, že se jedná pouze o extrémy jednoho celku.

Více z Věda

Smrtelný koktejl pro vznik chorob – Změny klimatu, znečištěný vzduch i nezdravá práce …

Věda9.12.2022

Čechům chybí vitamin D – Jeho nedostatek může zhoršit průběh covidu i chřipek

Věda6.12.2022

Chřipka letos bude silnější: Očkování je vhodné už teď

Věda2.12.2022

Cukrovkou trpí každá dvoustá kočka – Nemoc se ale nevyhýbá ani psům

Věda29.11.2022

Neuromodulační léčba je nadějí pro pacienty s chronickou bolestí

Věda25.11.2022

Budoucnost ve jménu fenoménu H2: Honba za nulou

Věda22.11.2022

Nesnižujte teplotu vody v bojleru pod 50 °C – Hrozilo by vám vyšší riziko nákazy legionellou

Věda18.11.2022

Metoda TAVI může ročně pomoci až 2500 pacientů se zúžením aortální chlopně

Věda15.11.2022

Největší kosmický festival v tuzemsku Czech Space Week je zpět – Odstartuje 28. listopadu a přinese opět řadu novinek

Věda11.11.2022
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články