Co se skrývá na druhé straně vodního tunelu, to se lze jenom dohadovat. Zjistit pravdu se jako první odváží Karel Divíšek. Voda je ledová a průzkumník má na sobě pouze plavky. Před sebe si svítí reflektorem v pravici, levou rukou dělá tempa. Když se opět vynoří, spatří fantastický výjev…
Několikametrové krápníky, jaké dosud nespatřilo oko člověka, visí z temných koutů jeskyně. Jiné zase rostou ze země vzhůru. Na jejich obdivování ale bude ještě času dost, nyní musí „připravit půdu“ pro další členy týmu profesora Karla Absolona (1877–1960), kteří netrpělivě čekají, až se budou moci vypravit za ním.
Průkopníkem je ale Karel Divíšek (†1956). Narodil se 6. srpna 1902 v Brně a v průběhu života se vrhne na vše, co jenom trochu skýtá dobrodružství a napětí.
Všestranný atlet
Sotva začalo mrznout, na rybník se hrnou lidé všeho věku. Na brusle se tu v zimě 1905 jako teprve tříletý postaví i Divíšek. Když led roztaje, začne plavat. V dalších letech do okruhu svých zájmů přidá ještě lyžování, jízdu na kole, box, šerm a též lehkou atletiku.
„Ten má ale výdrž,“ kývají na sebe uznale diváci, když sledují, jak Divíšek při závodě na deset kilometrů předhání ostatní běžce o dvě délky.
Mistr závodník
Vedle rychlých nohou Divíšek najde zalíbení i v rychlých kolech. V květnu 1925 se účastní historicky prvního automobilového závodu v Brně. Ačkoliv kvůli technické poruše zůstane dobrou půlminutu na startovní čáře, nakonec soupeře dožene a po sečtení bodů ze všech soutěží skončí na třetím místě. Kromě automobilů závodí i na motocyklech.
Ve skafandru
Divíškův věhlas všestranného sportovce se donese až k uším Karla Absolona, jenž zkoumá oblast Moravského krasu. Když se mu podaří ze skladů zrušené rakouské armády sehnat vyřazený vojenský skafandr, požádá Divíška, aby byl tím, kdo prozkoumá povodí řeky Punkvy, která protéká labyrintem jeskyní.
Brněnský rodák mu v roce 1933 pomoc neodmítne a probádá tzv. mokrou cestu mezi Macochou a přilehlými jeskyněmi. Díky svým zkušenostem se dostane i k další podobné práci. „Několikrát to byl on, kdo lovil sebevrahy, kteří svůj život ukončili skokem do Macochy,“ vzpomíná jeho dcera, herečka Nina Divíšková (1936–2021).
Facebook
Twitter
RSS