Má talent a velkou podporu rodičů. O hlas Gabriely Roubalové pečují odmala zkušení pedagogové. V Nižboru u Berouna, kde dívka stráví podstatnou část dětství, dochází na lekce k Liboru Tolmanovi.

„Je to dar od Boha, který by se neměl promrhat!“ opakovaně apeluje učitel na její rodiče. Manželé Roubalovi ho poslechnou a zaplatí dceři výuku v Praze u Františka Pivody (1824–1898), který vychoval mnoho vynikajících pěvců.

Problém je, že se do své žačky zamiluje a Gabriela (1843 – 1922) jeho city opětuje. Její matka naštěstí včas zasáhne a rodící se vztah rázně utne. Slečna Roubalová tak místo svatby zamíří do zahraničí!

Doma ji neocení

Studuje v Itálii a na podzim 1866 debutuje v milánském divadle Carcano v opeře Vestálka. Talentovaná dívka, která si dala ke svému jménu přídomek La Boema (Češka), zaujme kritiku i veřejnost, nicméně vyhráno ještě nemá.

Definitivně prorazí až po úspěšném turné po dalších italských městech. Následuje několik vystoupení v Rusku a ve Španělsku a poté se představí i českému publiku.

Gabriela původně uvažovala o návratu do Prahy, jenže s vedením Prozatímního divadla nenajde společnou řeč. V létě 1870 se tak na jeho prknech objeví v několika operách pouze jako záskok za nemocnou kolegyni. Příliš sympatií nesklidí, a to hlavně proto, že zpívá italsky.

Má spokojené manželství

Vdala se, ale ne za Pivodu. Gabriela si v roce 1876 bere italského houslistu a divadelního ředitele Rafaela Steffaniho (1834–1923). Je s ním šťastná a nadmíru se jí daří i v profesním životě. V průběhu let procestovala svět.

Úspěch slavila v USA, Japonsku, Austrálii, na Filipínách… Mrzí ji jen jedna věc – marně se snaží získat trvalou práci v Praze.

Životní šance

Myslela si, že dožije v Itálii. Nabídka z Austrálie však změní její plány. Nastálo ji chtějí v Melbourne! Gabriela uspořádá ještě jedno větší turné po asijských zemích a na počátku 20. století zakotví u protinožců.

Kromě divadelního angažmá získává i práci jako profesorka zpěvu na melbournské univerzitě. Do Čech se už nevrátí. Třebaže v závěru života téměř oslepne, radost z hudby bude svým studentům předávat až do smrti.

(Zdroj: HISTORY revue)