„Bojový letoun ze dřeva? Co je to za nesmysl?!“ klepou si na čelo úředníci z britského ministerstva letectví. Jenže konstruktér Geoffrey de Havilland moc dobře ví, co dělá.

Právě dřevo, ten „předpotopní materiál“, zajistí jeho stroji vskutku obdivuhodné letecké vlastnosti…

Pouhých 71 hodin! Tolik času potřebuje celodřevěný dvoumotorový letoun DH.88 Comet k přeletu z Londýna do australského Melbourne (vzdálenost mezi oběma městy je zhruba 17 000 kilometrů). V prestižním závodě, pořádaném v roce 1934, nenajde přemožitele.

Jeho anglický konstruktér Geoffrey de Havilland (1882–1965) září nadšením. Potvrdil si, že klíčem k dosažení vysokých rychlostí jsou lehká letadla, vyrobená ze dřeva.

Nedostižná rychlost

Britské ministerstvo letectví se krátce před vypuknutím druhé světové války obrátí na de Havillandovu společnost s požadavkem, aby vyrobila dvoumotorový střední bombardér s univerzálním použitím.

Šikovný konstruktér sestrojí prototyp celodřevěného letounu DH.98, poháněného dvěma motory Rolls-Royce Merlin. „Jeho výroba bude rychlá a snadná,“ argumentuje de Havilland před ministerskými úředníky, jimž se nepozdává výběr materiálu.

Ale dobrá, dají mu šanci, ať se předvede… Zkušební let dopadne v únoru 1941 na jedničku. A co je nejdůležitější – letoun dokáže vyvinout rychlost až 640 kilometrů v hodině. To znamená, že ho nedostihne žádné letadlo německé luftwaffe! Je rozhodnuto.

De Havillandův stroj bude zařazen do výzbroje britského Královského letectva (RAF).

Rozbombardují věznici

Slouží jako bombardér, průzkumný stroj, noční stíhač a nezklame ani v roli bitevníku… Z podceňovaného „dřevěného zázraku“, který dostal jméno Mosquito, se rychle stává nejuniverzálnější letoun Spojenců.

K jeho „vrcholným číslům“ patří účast na operaci Jericho. 18. února 1944 zaútočí skupina bombardérů Mosquito na věznici v severofrancouzském Amiensu, kde Němci drží přes 700 příslušníků odboje, z nichž má být velká část nazítří popravena.

Ve zmatku, jenž vypuká po úspěšném náletu, se podaří uprchnout zhruba 250 odbojářům. Bohužel, mnoho z nich je později pochytáno, a navíc při samotném bombardování umírá stovka Francouzů.