Po celém Skotsku lze najít tajuplné příběhy o vílách, démonech, nebezpečných kelpiích a dalších příšerách. Výjimkou není ani ostrov Skye. Kromě mnoha divukrásných míst tam však najdete i takové, kde vám bude po zádech přejíždět mráz. Ruiny hradu Duntulm jsou jedním z nich.
Traduje se, že skála, na které hrad stojí, byla posvátným a vyhledávaným místem už za dob pohanských národů. Jsou to však pouze spekulace, protože neexistují žádné archeologické nálezy, které by to potvrdily.
Samotný hrad každopádně vzniká patrně ve 14. století. V dobách, kdy se o toto území přetahují dva mocné skotské klany. Jsou to krvavé časy, během kterých jsou bitvy, zrady a popravy každodenním chlebem.
Z této války nakonec vychází vítězně klan MacDonaldů, který následně sídlo obývá až do 18. století, konkrétně do roku 1732, kdy je definitivně opuštěno. Proč? To není dodnes zcela jasné.
Zatímco historici se domnívají, že za to mohla odlehlost a špatná přístupnost hradu, mezi místními se šíří jiná možnost.
Totiž že k odchodu majitele přiměly temné událostí a nadpřirozené síly, které měly hrad obývat. O jaké síly má jít, a jsou tam snad dodnes?
Několik duchů
Britští vyšetřovatelé paranormálních jevů tvrdí, že hrad Duntulm je sídlem až neuvěřitelně bohatým na výskyt nadpřirozených fenoménů.
Už od 18. století se ostatně vypráví, že posledního majitele z hradu vyhnal duch chůvy zabité za to, že omylem shodila syna náčelníka klanu z okna zámku na útesy.
„Její přízrak prý stále bloudí po ruinách často doprovázený bolestivým výkřikem toho dítěte,“ uvádí skotský fotograf a publicista Marcus McAdam. Podle něj je to však teprve začátek.
Ještě aktivnější má být dodnes na hradě přízrak jistého Hugha MacDonalda. Muže plánujícího na přelomu 16. a 17. století vraždu svého bratrance, který byl v té době náčelníkem klanu.
Hugh je však nakonec odhalen a uvržen do sklepení v Duntulmu, kde postupně zešílí. „Jeho duch prý bloudí po zřícenině a šíleně křičí,“ dodává Marcus McAdam. Skutečně může i zaútočit na neopatrné návštěvníky, jak věří někteří lovci duchů?
Polární záře
Je otázkou, zda strašidelnou pověst hradu může jeho krvavá historie, či zda jde opravdu o projevy duchů či nějaké jiné paranormální síly.
V každém případě snad nemine rok, aby nějaký návštěvník neprohlásil, že měl na hradě pocit, jako že ho něco pronásleduje nebo že dokonce zahlédl podivný stín či světlo.
Na stranu druhou ale existují i tací, podle kterých jde o neuvěřitelně nádherné a klidné místo s až magickými účinky na lidskou psychiku.
Možná za to může i fakt, že je Duntulm patrně nejlepším místem v celém Skotsku, ze kterého lze pozorovat divukrásnou polární záři. Možná bylo nakonec právě to důvodem, proč se o hradu začalo hovořit jako o magickém místě, kde se dějí podivné věci.
Nebo je to snad právě ta polární záře, která nějakým způsobem ovlivnila tamní energii a způsobila, že k sobě hrad váže nešťastné duše?