Zajímavosti

Erupce sopky Krakatoa: 10 000x silnější než bomba v Hirošimě

Erupce sopky Krakatoa: 10 000x silnější než bomba v Hirošimě

Zdálky to mohlo vypadat jako efektní spektákl. Oblaka dýmu, proudy žhavé lávy. Ve skutečnosti je každý výbuch indonéské sopky Krakatoa katastrofou pro všechny, kteří žijí v její blízkosti. Ta v nepravidelných intervalech exploduje už od starověku.

Událost bez nadsázky nazývaná největší přírodní katastrofou 19. století se ohlašuje nenápadně. Už několik let před osudným výbuchem se v oblasti Sundského průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra objevují četná zemětřesení a pár měsíců před explozí se sopka začíná projevovat zvolna stoupající aktivitou. Skutečná katastrofa se však ohlásí 26. srpna. Hodinu po poledni dojde k mohutné erupci, slyšitelné desítky kilometrů daleko. Za další hodinu přijde druhá, ještě silnější a sopečný mrak vystoupá do výšky několika desítek kilometrů. Od této chvíle jsou výbuchy prakticky nepřetržité, navečer zasáhne břehy Sumatry a Jávy menší tsunami. Finální fáze apokalypsy však přichází 27. srpna. Mezi 5. a 11. hodinou dochází ke čtyřem gigantickým výbuchům. Třetí exploze přitom vygeneruje dosud nejhlasitější zvuk, jaký kdy byl v dějinách zaznamenán. Hlasitost výbuchu ve vzdálenosti 160 km od sopky byla vypočtena na 180 dB. Pro srovnání lze uvést, že zvuk motoru tryskového letadla dosahuje hodnoty okolo 140 dB a to tehdy, pokud byste stáli v nevelké vzdálenosti. Erupce je tehdy slyšet až v západní Austrálii, vzdálené přes 3000 kilometrů anebo dokonce poblíž ostrova Mauricius v Indickém oceánu, tedy asi 4800 kilometrů daleko. Řada členů posádek na palubách lodí v okolí sopky ohluchne.

V místě osudné katastrofy se o několik desetiletí později zformuje nový ostrov.

Hůře než v Hirošimě

Po výbuchu je celá severní polovina ostrova zničena a zůstane pouze malé torzo jeho jižní části a čtvrt kilometru hluboká kaldera (prohlubeň ve tvaru kráteru). Síla erupce byla podle odborníků asi 10 000x silnější než při výbuchu atomové bomby nad Hirošimou. Sopka přestane „vyvádět“ 28. srpna a ještě do října se místy projeví, pak vše utichne definitivně. Erupci a tsunami je připisováno nejméně 36 417 obětí. Je zničeno až 165 měst v okolí a více než 130 je vážně poškozeno. Událost se tak zařadí k nejničivějším sopečným erupcím v historii. Událost se však zapíše do historie i pozitivnějším způsobem. V té době je zeměkoule protkána podvodními telegrafními kabely, které sem byly položeny teprve nedávno. „To bylo poprvé, co explodovala sopka a celý svět se o tom okamžitě dozvěděl. Podvodní kabely byly předchůdci internetu,“ vysvětluje profesor Nick Petford ze School of Earth Sciences and Geology na Kingston University v Londýně. Výbuch ovlivnil i počasí na planetě a inspiroval některá umělecká díla. Tento námět se objevuje v písních, filmech a dokonce i deskových hrách. Také český spisovatel Karel Čapek (1890–1938) nazve silnou výbušninu krakatit ve svém stejnojmenném románu podle síly, jakou sopka předvedla.

Obraz Výkrik od E. Muncha prý muže zachycovat následky exploze z roku 1883.

Více z Zajímavosti

Výbuch sopky St. Helens: Nejlépe zdokumentovaná erupce!

Zajímavosti21.9.2020

Údolí padlých: Hřbitov pro diktátora i jeho oběti!

Zajímavosti17.9.2020

Cash4Car: snadná pomoc ve složitých situacích

Zajímavosti14.9.2020

Nadar: Portrét Sarah Bernhardtové

Zajímavosti14.9.2020

Vybíráte regálový systém? Nezapomeňte na tyto 3 aspekty

Zajímavosti10.9.2020

Úžasný bodlák: Co dokáže ostropestřec mariánský?

Zajímavosti10.9.2020

Kauza Miranda: Máte právo nevypovídat!

Zajímavosti7.9.2020

Originální knihkupectví: Regály v hledišti, pokladna na oltáři

Zajímavosti3.9.2020

Modelářství: Angličáky mohou stát i jako opravdové auto

Zajímavosti1.9.2020
Zajímavosti
Časopis, který by vás mohl zajímat