Dokážete se nahlas smát, až se za břicho popadáte, nebo na opravdu dobrý vtip reagujete jen pozdvižením koutků úst? Podle psychiatrů z texaské univerzity i v tom hraje klíčovou roli gen, známý jako 5-HTTLPR, obsažený v serotoninu. Vytváří jej mozek a působí jako antidepresivum.
Dosud byla jednou z velkých záhad psychologie skutečnost, že někteří lidé jsou velmi emocionální, dokážou se bavit a jiní ne.
Naše osobnost je předem určena
Objev nového genu, který získáváme už při narození, řadu těchto psychologických pochodů vysvětluje. Nová studie dokonce tvrdí, že velkou roli hraje i období, ve kterém se narodíme. „V naší DNA existuje na 30 000 genů a my je vybíráme, jako králíky z klobouku. Dodnes nevíme, co které ovlivňují“, říká profesor psychiatrie Keith A. Young z texaského Centra medicínských věd.
Vědci si stále lámou hlavu se záhadou, proč jsou někteří lidé velmi emocionální a jiní ne.
Test prokázal odlišnosti genů
Skupina psychiatrů a psychologů si usmyslela, že svou teorii o podivném genu, který způsobuje pozitivní i negativní reakce otestuje v praxi. Vybrali 336 lidí a rozdělili je do tří skupin. Ta první zahrnovala mladé lidi a měla sledovat velmi směšné vtipy a karikatury.
Druhá skupina, složená z lidí různého věku sledovala videa, ukazující rajskou pohodu a třetí skupina starších manželských párů se bavila o neshodách v manželství.
Když pak vědci zkoumali jejich reakce, zjistili, že mnohem výraznější emoce se projevují u lidí s určitou formou genů.
Vrozené vlohy lze překonat
Zejména u manželů byly rozdíly poměrně výrazné. Malá odlišnost genu se během 20 letého manželství projeví velmi průkazně. Přestože však měli někteří partneři výrazné odchylky, dokázali spolu žít v harmonickém manželství. To podle vědců znamená, že se během soužití manželů může dít cosi, co sílu genů dokáže překonat.
Odborníci chtějí teď také zjistit, proč je některý člověk po uši zamilovaný a vidí to na něm celé okolí, kdežto jiný se i v zamilovanosti chová stále racionálně.
„Nesnažíme se překonat přírodu, ale chceme jí jen pomoci při formování pozitivně myslících osobností“, říká profesor Young.
Facebook
Twitter
RSS