Titanový krunýř, který svému nositeli vlije do žil novou sílu, je donedávna jen myšlenkou a výsadou Ironmana Tonyho Starka. Na jedné straně obyčejný muž, na druhé nepřemožitelný superhrdina. Díky neustálému pokroku vědy a techniky může jít v jeho stopách každý z nás. Roboticky ovládaná pomůcka je totiž novým hitem budoucnosti.
Michael byl zcela zdravý. Motorkář. Jednou mu nedalo auto přednost v jízdě a už sedm let necítí nohy. Sedm let se pohybuje na vozíku. Přesto opět zažívá, jaké to je chodit. Díky 16kilovému chytrému exoskeletonu na zádech s baterií. Vývoj obleků je dlouhodobou záležitostí, při které se klade důraz i na ten nejmenší detail.
Holá kostra
K výrobě prvních modelů dochází už v 60. letech 20. století. Tehdy se společnost General Electric, za pomoci Cornellovy univerzity s přispěním Úřadu pro námořní výzkum, pustí do výroby velkého celotělového exoskeletonu, který má pomoci se zvedáním velmi těžkých předmětů. Ten svým vzhledem nápadně připomíná první, provizorní Ironmanův oblek. Dokonce i stejně špatně reaguje. Při spuštění dělá nekontrolovatelné pohyby, které se nedaří nijak sladit, a tak ho člověk pro jistotu nikdy pořádně neozkouší. V 70. letech na něj naváže první prototyp usnadňující chůzi. Masovou výrobu pořád ale limituje technologie doby.
Nástup na trh
Nové a vylepšené výrobky pomalu začínají vplouvat na trh v roce 2010. Ne nadarmo se říká, že na vše dobré se vyplatí počkat. Tehdy poprvé začínají sloužit svému účelu a dostávají se do rehabilitačních zařízení. Zde pomáhají lidem, kteří prodělají cévní mozkovou příhodu nejen se zlepšením psychické pohody, ale také s lepší koordinací „neposlušných“ končetin. Většina z dalších strojů je poté navrhována právě pro osoby, které ztratily schopnost chodit. S jeho pomocí si mohou opět alespoň na pár minut splnit svůj sen.
Nad limit
Claire Lomasová je chiropraktičkou z anglického hrabství Leicestershir, které se stane osudnou, v roce 2007, jízda na koni. Po pádu je ochrnutá od krku dolů, i přesto se rozhodne postavit nepřízni osudu čelem a v roce 2012 pokořit Londýnský maraton. Zatímco za normálních okolností je nutné závod uběhnout v limitu 24 hodin, Claire je může ujít každý den 2 km. Exoskeleton funguje na principu speciálních snímačů, které zaznamenávají impulzy vysílané z mozku do svalů. Elektronika signály pak jen zesílí a vyšle příkaz do motorů, které rozpohybují končetiny. Celou trasu tak zvládne za úžasných 16 dní! O 4 roky později se zúčastní ještě půlmaratónu The Great North Run, který pokoří dokonce už po 5 dnech.
Šance na nový život
K tomu, aby si oba splnili svůj sen, poslouží právě exoskeleton, jemuž je v posledních pár letech pořádána stále větší mediální kampaň. Z výrobků původně určených pouze pro zdravotnická zařízení se tak pomalu, ale jistě stává pomocník každodenní potřeby. Což potvrzuje i společnost ReWalk, která v září roku 2016 dodá 100. výrobek do domácího užití.
(Zdroj foto: Pinterest.com)
Facebook
Twitter
Google+
RSS