Bambus tvoří 99 % jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoto velkého zvířete k trávení rostlinné potravy nijak přizpůsobeno.

Panda je původně masožravá šelma a tomu odpovídá i její trávicí trakt.  Jak si dokáže poradit se striktně vegetariánskou stravou? Známe tajemství přerodu pandy z masožravce v býložravce!

Panda velká patří k nejvybíravějším strávníkům zvířecí říše. Sežere denně zhruba 12 kilogramů bambusu. A kromě toho už prakticky nic jiného. Bambus obsahuje všechny základní živiny – bílkoviny, tuky i cukry.

Většina energie je ale „uvězněna“ v těžko stravitelných složitých cukrech, jako je celulóza a hemicelulóza. Ty procházejí pandími útrobami z valné části nestrávené ve výkalech.

Přežvýkavec nebo masožravec?

Z celulózy dokáže panda strávit jen 8 % a z hemicelulózy jen o málo víc – asi 27 %. Jiní tvorové si s podobnou potravou dokážou poradit. Například přežvýkavci mají složený žaludek s pestrou a početnou posádkou mikrobů.

Ti za ně efektivně rozloží nestravitelnou celulózu a hemicelulózu na jednoduché a lehce stravitelné cukry. Jejich střeva jsou velmi dlouhá − 10x nebo i 20x delší než tělo. Panda je však šelma a tomu odpovídá i anatomie jejího trávicího ústrojí.

Jak dlouhá střeva potřebuje

Trávicí trakt pandy je krátký – jen 4x delší než tělo. Žaludek má jednoduchý, slepé střevo zcela chybí a její tlusté střevo měří pouhých 10 centimetrů.

Na první pohled odpovídají pandí útroby vnitřnostem šelmy živené lehce stravitelným a na živiny bohatým masem. Však také panda v trávení bambusu nijak nevyniká.

Potrava jí projde tělem zhruba za 8 hodin. Když pomineme vodu obsaženou v bambusu, pak organismus pandy stráví zhruba 1/5 z celkové hmotnosti zkonzumované potravy.

Necítí chuť masa

Husa, která je často uváděna jako příklad živočicha s málo účinným trávením, vytěží z potravy plnou 1/3. Jelen získá z pastvy 80 % živin. Šelmy stráví ze konzumovaného masa až 90 %. Proč tedy panda nezůstala u osvědčeného masa?

Dnes už by si na masité stravě nepochutnala – chybí jí k tomu chuťové receptory. Kdy se tedy z původně masožravé šelmy stal býložravec?

Co způsobil tajemný gen

Vědci se shodují na tom, že pandy začaly nahrazovat maso bambusovými výhonky před 7 000 000 let a trvalo dalších 5 000 000 let vývoje, než přešly výhradně na rostlinnou stravu.

Při nedávném čtení pandího genomu se ukázalo, že s přechodem na rostlinnou stravu ztratili předci dnešních pand tzv. gen Tas1r1. Podle tohoto genu se vytváří bílkovina, jejímž prostřednictvím vnímají buňky jazyka chuť masa.

Vědci vyřešili záhadu

Záhadě pandího trávení se pokusili přijít na kloub čínští vědci. Provedli výzkum mikrobů nalezených v trusu volně žijících pand i pand chovaných v zajetí. Nalezli bakterie rodu Clostridium, které jsou vybaveny mimořádně nezvyklými geny.

Vědci nikde jinde takové geny nenašli. Vše nasvědčuje tomu, že bakterie podle tohoto genu vyrábějí enzymy, kterými rozkládají alespoň malou část složitých cukrů z bambusu. Díky tomu načerpá panda z potravy dostatek energie a dokáže přežít.

Proč nemůže prospat zimu?

Panda je ke konzumaci bambusu uzpůsobena silnými čelistmi, mohutnými žvýkacími svaly, velkými a širokými stoličkami. Vyvinul se jí dokonce šestý prst, který pandě umožňuje pohodlně držet stonek bambusu a cpát si jej do tlamy.

Hlavní trik, který pandě zajišťuje dostatek energie a živin, je prostý. Žere v průměru 15 hodin denně. Z hromady bambusu, který za den spořádá, nakonec vyždímá to, co potřebuje.

Panda však nikdy nezíská z potravy tolik, aby si vytvořila vydatnou zásobu tělního tuku. Proto také pandy nemohou prospat zimu, jako to dokážou medvědi.