Bojuje s vlastním vzhledem a neopětovanou láskou. Jako náplast na všechny neduhy nakonec zvolí nezřízený sexuální život, před kterým ale nakonec zoufale prchá.
„Strašné je, že není možno žít ani s ženami, ani bez nich,“ pomyslí si jeden z vrcholných představitelů anglického romantismu. George Gordon Byron (1788–1824) v dílech opěvuje nejen krajinu, ale i hrdinské skutky. Známý je svým dílem Childe Haroldova pouť (1812–1818), které vychází na pokračování.
V soukromí však jeho básnická duše nemůže dojít klidu a tak řádí.
Rozpolcená duše básníkova
Od narození kulhá, což ho vnitřně velmi drásá. Jeho výchovu mají na starosti chůvy. Jedna z nich ho má dokonce zasvětit do tajů sexuality. Neustále sleduje, jak si domů vodí nové a nové amanty, zatímco jeho láska k sousedce je neopětovaná. Tehdy poprvé se mu v hlavě usídlí myšlenka, že city netáhnou tolik, jako tělesné požitky.
I přes handicap se pro ženy stává naprosto neodolatelným a je jedno v jakém koutě světa se zrovna kvůli inspiraci nachází. Vidí v něm skutečného muže, byť se o jeho orientaci dodnes živě spekuluje.
Mnozí upozorňují na jeho bisexuální výstřelky, v básnickém světě se ale za zavřenými dveřmi experimentuje o sto šest.
Incest?
Jeho bolavá duše bohužel přitahuje jen problémy. Poprask vzbudí jeho vřelé sympatie k nevlastní sestře Augustě (1783–1851), jíž se má roku 1814 narodit dcera Elizabeth (1814–1849). Dodnes se přesně neví, zda šlo skutečně o básníkovu dceru, podezření z incestu Byron ze svého renomé už nikdy nesmaže. Bohužel jde jen o začátek.
Kamkoliv se vrtne, nemůže odolat, zároveň ale za sebou nechává pěknou paseku. Ať už jde o dluhy, bouřlivé rozvody nebo nařčení ze sodomie. Jedna z jeho milenek, šlechtična Caroline Lambová (1785–1828), o něm dokonce prohlásí, že je „šílený, zlovolný a je nebezpečné ho znát“. I tak jdou počty dam do desítek. Jen v Benátkách má údajně ulovit na 250 žen!
Aby mu ostatní věřili, od každé si vyprosí pramínek vlasů.
Facebook
Twitter
RSS