Vedro je k nevydržení. Léto na římské ulice udeřilo plnou silou. Boháči berou nohy na ramena a opouštějí metropoli. V její blízkosti i na vzdálenějším venkově na ně čekají jejich chladivé letní vily, přetékající luxusem.
Kdo nějakou nemá, jako by nebyl. Skvělý řečník Cicero se může pochlubit sedmi vilami, spisovatel Plinius mladší třemi nebo čtyřmi.
Ani císaři nezůstávají pozadu.
„Má dušičko, toulavá a něžná, hoste a průvodce těla, odejdeš teď na místa bledá, strnulá a pustá, a už si více nebudeš dovádět, jak bylo tvým zvykem,“ veršuje poeta na císařském trůnu Hadrián (76–138) ve stínu stromů, rostoucích na pozemcích kolem jeho vily v Tivoli nedaleko Říma.
Procestoval celý svět
Není jen básník, vojevůdce a vladař, ale také schopný stavitel. Své ambice architekta uplatňuje právě zde, ve své vile. Říká se, že každá z jejích částí odráží nějaký zážitek, zkušenost ze života císaře, který procestoval celý tehdy známý svět.
Velké uměle vytvořené jezero na pozemcích vily například nese jméno Kanopos podle stejnojmenného ramene Nilu a skutečně napodobuje i jeho tvar. Hadrián si tento egyptský tok pamatuje velmi dobře.
V jeho vodách se utopil jeden z jeho oblíbenců Antinoos (110–130). Právě na řadu jeho soch archeologové v blízkosti umělého jezera v Hadriánově vile také narazili…
Soukromí střežené vodou
V lecčem se císař na svých cestách také inspiroval. Experimentuje se zakřivenými stěnami nebo kupolemi či polokupolemi. Na ně lze ve vile narazit na každém kroku.
Zdobily střechy Malého i Velkého lázeňského domu, budovu Serapeia, které mělo připomínat staroegyptský Serapidův chrám. Dřevěnou kupoli měl také miniaturní dům na ostrově uprostřed kruhové stavby, známé dnes jako Mořské divadlo.
Archeologové se domnívají, že právě zde Hadrián nacházel naprosté soukromí, pokud po něm zatoužil. Objevují se však i hlasy, že si zde zřídil planetárium, v němž se věnoval astronomii a meteorologii. Císař byl zkrátka všeuměl.