Velkolepý chrám Hatšepsut už dnes neobklopuje tamaryškový háj, ale ani vyprahlá poušť bez známek života nesnižuje jeho monumentálnost. Zničit ho nedokázal ani královnin nástupce, který se jinak snažil vymazat všechny vzpomínky na ženu-faraona.
Dcera egyptského faraona Thutmose I., vládnoucího na přelomu 16. a 15. století př. n. l., dostává jméno Hatšepsut a od útlého věku žije v prostředí, kde se očekává, že pevnou ruku vládce budou mít všichni příslušníci panujícího rodu.
Když se Hatšepsut provdá za svého nevlastního bratra Thutmose II. a ten pak po pouhých třech letech na trůnu umírá, stává se sama regentkou, vládnoucí za nezletilého následníka Thutmose III.
Rychle si ale veškerou moc uchvátí sama. Na veřejnosti důsledně vystupuje jako muž a stejně jako její mužští předchůdci nosí obřadní falešný vous.
Zapuštěný do skály
Období vlády Hatšepsut je časem prosperity říše a královna touží zanechat o tom věčnou zprávu potomkům. Nedaleko Luxoru v Dér el-Bahrí si na úpatí 300 metrů vysoké hory nechává vystavět velkolepý zádušní chrám, částečně zapuštěný do skály.
Svatyně se rozkládá na třech terasách, propojených hlavní širokou přístupovou rampou, a lemují ji zahrady s uměle zavlažovanými stromy.
Jednu z nejobdivovanějších staveb starověkého Egypta, nazývanou Nejposvátnější z nejposvátnějších, navrhl slavný architekt Senenmut (†asi 1463 př. n. l).
