Ve Španělském Maroku to v červenci 1936 vře. Několika generálům dochází trpělivost s levicovou vládou v Madridu a organizují proti ní povstání, které přeroste v občanskou válku.
Zdaleka ne celá armáda se ale postaví na jejich stranu, část zachová loajalitu legitimně zvolené moci. Ta ji spojí s ozbrojenými milicemi, které v úvodu konfliktu sehrály hlavní roli…
V říjnu 1936 jsou k odvodu do republikánské armády zváni všichni španělští muži ve věku 20–45 let. Nedostanou kdovíjakou výstroj a výzbroj, těšit je ale může fakt, že jim nebude kručet v žaludku.
Velení armády dbá na to, aby byly vojákům zachovány pravidelné příděly potravin.
![Mezi republikány se velké oblibě těší barety.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/11/1-768x506.jpg)
Zbraně nad zlato
S výzbrojí je to bídné. Muži často používají zbraně, které jsou staré i 40 let. I když Společnost národů, předchůdce OSN, razí zásadu nevměšovat se do španělské občanské války (1936–1939), některé státy se jejími doporučeními neřídí.
Jde především o Sovětský svaz, jehož zbraně se brzy objevují v arzenálu republikánské armády. Kromě zbraní míří do Španělska zástupy dobrovolníků, kteří formují tzv. interbrigády.
Takových odhodlaných bojovníků na republikánské straně válčí asi 35 000 ze 17 států. Na straně nepřítele – falangistů nebo též frankistů – je jich podstatně méně.
![Výstroj ani výzbroj nemají bůhvíjakou, ale aspoň jim nekručí v žaludku.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/11/2-768x620.jpg)
Pod vlivem komisařů
S rychlým střídáním levicových vlád ve Španělsku postupně získávají na dominanci komunisté. Jejich ideologie se projeví i v republikánské armádě. Ta nově disponuje funkcí politických komisařů, kteří správným směrem zpracovávají vojáky.
Ne každému příslušníkovi republikánského vojska však vyhovuje vliv komunistů. Postupně eskalují vztahy i mezi bojovníky na jedné straně barikády. V roce 1937 se republikánské oddíly – stoupenci komunistů a jejich odpůrci – navzájem střílejí v Barceloně.
Střet si vyžádá až tisíce mrtvých (celkově občanská válka ve Španělsku podle nejstřízlivějších odhadů stála životy 500 000 osob).
![S republikánskými důstojníky se nacionalisté nemažou.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/11/3-768x479.jpg)
Před popravčí četou
Masakrů především na civilním obyvatelstvu se dopouštějí obě znepřátelené strany konfliktu. Po porážce republikánů v roce 1939 se ale důstojnická hodnost v jejich armádě prakticky rovná rozsudku smrti. Vítězové je bez milosti staví před popravčí čety. Další zavírají do koncentračních táborů.
(Zdroj: HISTORY revue)