Homosexualita patří mezi témata, o kterých se stále diskutuje. A to přesto, že v přírodě není ničím příliš výjimečným. Živočichové tímto způsobem totiž paradoxně získávají větší možnosti rozmnožení, ale také vyšší postavení ve skupině. O která zvířata se jedná?

Dlouhou dobu se odborníci zvířecí homosexualitě vůbec nevěnovali. Bližší zkoumání proběhlo až v 90. letech minulého století, kdy se zjistilo, že v přírodě je celkem běžnou záležitostí. Vědci pozorovali homosexuální chování u více než 1500 druhů zvířat.

Důvodů je hned několik. Podle výzkumu se však toto chování častěji objevuje u živočichů, kteří jsou přemnožení, a příroda tak brání nekontrolovanému množení.

Co stojí za homosexualitou?

Velmi často se takové jednání ukazuje u druhů, u nichž jedno pohlaví převažuje nad druhým. Zcela neopomenutelným důvodem je život v zajetí, ve kterém zvířecí jedinci kvůli stresu hledají kontakt i se stejným pohlavím.

Homosexualita však představuje i řadu výhod včetně lepší pozice jedince ve skupině. K tomuto závěru došel již v roce 1914 americký psychopatolog Gilbert Van Tassel Hamilton, když pozoroval paviány a makaky.

Věděli to už v antice

Pozorování odlišné sexuální orientace zvířat pozorovali lidé už ve starověku. Nejstarší zmínka pochází z 3. století před naším letopočtem od Aristotela, který popsal páření stejného pohlaví mezi holuby, koroptvemi a křepelkami.

Stejně tak se našel egyptský hieroglyfický záznam spisovatele Horapolla, který popisuje hermafroditismus u hyen. Poté se o tomto tématu příliš nepsalo ani nemluvilo, a to až do roku 1900, kdy zoolog Ferdinand Karsch-Haack napsal první práci o homosexualitě zvířat.

Když se dají samci dohromady

Kdo: tučňák Humboldtův

Výskyt: Peru a Chile

Důvod homosexuality: chov v zajetí

Tento středně velký tučňák je nejčastějším druhem tučňáka, chovaného v zajetí. Dobře se množí a dokáže se adaptovat i na evropské podmínky. V zajetí se dožívá 15 až 30 let. Pohlavně tito tučňáci dozrávají ve třech až čtyřech letech.

Nejčastěji hnízdí mezi březnem a prosincem. Tučňáci jsou typičtí monogamní živočichové a vykazují vysokou věrnost párů až do smrti. U těchto ptáků však není nic neobvyklého, že vyhledávají i partnera stejného pohlaví. Podle vědců je to případ každého desátého tučňáka.

Výchova mláďat

Velmi zajímavý příběh se stal v zoo v Sydney, kdy se „dali dohromady“ dva samečci, kteří vytvořili v zajetí pár. Jiná dvojice měla v zoo problém s péčí o dvě vejce a chovatelé se rozhodli, že jednosvěří tomuto homosexuálnímu páru.

Oba se úkolu zhostili jako praví tučňáci a střídavě ho zahřívali, jak je u nich běžné. Po necelém čtvrt roce pak vyvedli prvního společného potomka. Podobných případů se na světě objevilo několik.

Znásilnění jako zdroj množení

Kdo: potemník moučný

Výskyt: Celý svět

Důvody k homosexualitě: Sperma se přenáší z jednoho samce na druhého, dokud není samička oplodněna.

Potemníka většina z nás zná jako moučného červa, který je často používán jako potrava pro plazy, ptáky nebo hlodavce, chované v zajetí. Jeho tělo totiž obsahuje velké množství proteinů. Také u tohoto druhu hmyzu se dá pozorovat páření mezi samci.

Jeden druhého doslova znásilní a do jeho pohlavních orgánů zanese svoje sperma. Když se znásilněný samec poté páří se samicí, přenáší na ni i sperma cizího samce. Jde o jeden z ojedinělých případů homosexuálního styku, který vede přímo k početí potomstva.

Větší starost o potomky

Kdo: rackové

Výskyt: celý svět

Důvod homosexuality: lepší výchova mláďat

Rackové patří do skupiny dlouhokřídlých ptáků, kteří se vyskytují hlavně okolo vodních ploch a toků. Okolo 40 druhů je rozšířeno po celém světě. U ptáků, jako jsou rackové, se velmi často objevuje stejnopohlavní soužití a výchova mláďat.

V praxi to funguje tak, že samice racka se nechá oplodnit od samce, a pak odlétá ke své partnerce, se kterou společně pečují o potomky. Když opět nastane doba páření, jedna z nich odletí kvůli početí za samcem a potom se opět vrací zpátky ke své partnerce.

Studie prokázaly, že tyto samice mají jen přibližně poloviční počet mláďat, na druhou stranu se o ně o to více starají.

Boj o významnější pozici

Kdo: husy divoké

Výskyt: Evropa, Asie

Důvod homosexuality: lepší postavení ve společenství

Husy divoké patří mezi velmi rozšířené druhy, především v Evropě a Asii. Jedná se největší původní druh, dorůstající do délky až jednoho metru. Pohybují se hlavně v okolí močálů, jezer a rybníků.

Žijí v trvalých párech, které se s výjimkou hnízdního období sdružují v hejnech, čítajících i několik tisíc jedinců. Přesto mezi sebou vytvářejí i partnerství i jedinci stejného pohlaví. Podle některých zoologů se tak děje až u 30 % husích samců.

Ti si tak vytvářejí větší šanci dobýt si významnější pozici v husím společenství, a tím i k oplodnění většího počtu samiček.

Jízdenka do vyšších pater společnosti

Kdo: šimpanzi bonobo

Výskyt: střední Afrika

Důvod homosexuality: uvolnění stresu

Tito šimpanzi jsou jedním ze dvou druhů rodu šimpanzů. Jsou to společenská zvířata, která žijí ve skupinách se silnými sociálními vazbami. Velmi výraznou roli v jejich životech hraje pohlavní styk.

Zdraví se prostřednictvím sexuálního kontaktu, řeší díky němu spory, a dokonce jim sex slouží k výměnnému obchodu za potravu. Šimpanzi neprovozují pouze samotný pohlavní akt. Tito lidoopi se líbají, vzájemně masturbují, a provozují dokonce orální sex. Kopulují až čtyřicetkrát denně, ale styk trvá většinou jen asi čtvrt minuty.

Jako člověk

Samice mají stejně jako ženy citlivý klitoris a při styku prožívají orgasmus. Samičí postavení je dominantní, a možná i proto zde vznikají až v 60 % homosexuální vztahy, a to jak u samiček, tak i samců.

U vyloženě heterosexuálních samců dochází ovšem k tomu, že nemají šanci se rozmnožit. Kvůli absenci homosexuálního sexu totiž nezískají v tlupě potřebné spojence, které by jinak využili k postupu na společenském žebříčku.

Utužování sociální organizace

Kdo: delfín skákavý

Výskyt: celý svět

Důvod homosexuality: vytváření aliancí

Tento druh delfína se často vyskytuje v nejrůznějších delfináriích. Je to společenský tvor, který žije ve skupinách až o šestnácti jedincích, ale občas se houfuje i do skupin početnějších. Březost samic trvá 12 měsíců a rodí jednou za tři roky.

Delfíni jsou typičtí svojí inteligencí, mají různá postavení, vlastní jazyk a dávají si navzájem i jména. Jejich úspěch je založen na vytváření různých koalic, které poté využívají při plození potomků v heterosexuálních párech.

Zvláštní sexuální chování

Delfíni patří mezi sexuálně velmi aktivní jedince. Australští vědci je pozorovali u Západní Austrálie, kde se oddávali sexuálnímu chování ve skupinách, které tvořili jen samci.

Podle odborníků stojí za jejich homosexuálním chováním utužování sociální organizace. Samci tak mezi sebou vytvářejí hlubší vazby, čímž se stanovují dominantní a podřízení jedinci.

Někdy dokonce hejno delfínů unese samičku, kterou si hýčkají a brání ji před cizími samci.

Bisexualita kvůli genu

Kdo: octomilka obecná

Výskyt: celý svět, většina druhů v tropických oblastech

Důvod homosexuality: nedokážou rozlišit pohlaví

Octomilky se řadí do skupiny dvoukřídlého hmyzu. Často se využívají v genetických výzkumech a patří ke klíčovým modelovým organismům vývojové biologie. Octomilky jsou typicky zbarvené od světle žluté přes načervenale hnědou až po černou a mají červené oči.

Samečkové jsou známí nejdelšími spermatickými buňkami za všech organismů na Zemi.

Kdo je kdo?

U octomilek dochází k mutaci jediného genu, který způsobuje, že samečci nedokážou rozlišovat samce od samic a chovají se ve své podstatě bisexuálně.

Toto chování objevili vědci z Illinoiské univerzity, a dokonce dokázali pomocí působení chemických látek toto jednání vymazat.

Když chybí testosteron…

Kdo: berani

Výskyt: Eurasie a Severní Amerika

Důvod homosexuality: vrozená

Homosexuální tendence mají i berani. Podle vědců tvoří až 10 % z nich stejnopohlavní páry, přičemž jejich homosexualita vzniká už v matčině lůně. Bylo prokázáno, že mají méně testosteronu, který v dospělosti hraje klíčovou roli v sexuální orientaci.

Studie odhalila, že tito berani mají rozdílnou anatomii mozku a strukturu mozkových buněk, a tím i produkci hormonů. Problém nastává, když farmáři chtějí rozmnožit stádo. Tito berani nemají po páření se samicemi zájem, a tak většinou končí na jatkách.