Nejslavnější pařížský hřbitov v Paříži nenajdete. Stával ve čtvrti Les Halles, v místě dnešního náměstí Joachima du Bellaye, a jmenoval se Hřbitov neviňátek. Ne však proto, že by tu byly pochované děti, ale podle kostela věnovaného dětem zabitým na příkaz krále Heroda. A ten už tu také nestojí.
Pohřbívá se tu už v 5. století, za vlády Merovejců. „Za 13 století jeho existence tu pohřbili přes dva miliony lidí z 22 farností,“ říká historik Claude Bourday. Končí tu oběti hladomorů a epidemií, svážejí sem bezejmenné mrtvoly vylovené ze Seiny nebo nalezené na ulici. Bohatí jsou pohřbíváni v dřevěných rakvích, chudí naházeni do masových hrobů, kam se vejde až 1 500 těl. V 16.
století už hroby sahají do hloubky 10 metrů a půda hřbitova je 2,5 metru nad úrovní okolního terénu. Velké kostnice obklopující hřbitov jsou až po střechu narvané lebkami a kostmi vytaženými z hrobů.
Lékaři varují před hřbitovem jako zdrojem nemocí.
Kosti se valí ven
Život v okolí hřbitova se mění v peklo. Potraviny se tu kazí ze dne na den, víno kysne. Exhalace z rozkládajících se mrtvol jsou tak silné, že zamořují sklepy okolních domů a několik lidí dokonce otráví. Z kontaminované vody stoupá neuvěřitelný puch.
Vrchní pařížský zdravotní inspektor Antoine-Alexis Cadet de Vaux (1743–1828) nařizuje stěny sklepů natřít vápnem a dlouho marně požaduje uzavření hřbitova. Poslední kapkou se stává 30.
květen 1780, kdy se provalí stěna v Rue de la Lingerie a kosti doslova zaplaví ulici.
Kytky místo kostí
Hřbitov je na základě rozhodnutí krále Ludvíka XVI. (1754–1793) v prosinci 1780 uzavřen pro veřejnost a veškeré pohřbívání je zakázáno. V roce 1782 padá návrh přemístit hřbitov do podzemních lomů pod Paříží. V posledních měsících roku 1785 tak začíná gigantická stěhovací operace, která trvá 15 měsíců. Kosti se vytáhnou nejprve z kostnic a poté z hrobů.
Jsou vyčištěny a naloženy do uzavřených černých vozů, které se za soumraku vydávají v doprovodu kněžích a jejich modliteb na cestu k šachtám opuštěných dolů. Tam jsou pak kosti, teď už bez velké okázalosti, naházeny.
Pozemek zbavený kostí se v roce 1789 stane součástí tržnice, kde se prodávají květiny, ovoce a zelenina.
Facebook
Twitter
RSS