Příběhy trosečníků uvězněných na pustém ostrově nebo plujících bez dostatečných zásob na širém moři, vždy fascinovaly svět. O jejich osudech vznikla řada knižních i filmových příběhů. Čí osud byl ale nejstrašnější? Komu se bez naděje na záchranu podařilo přežít nejdéle?
1) ALEXANDER SELKIRK alias Robinson Crusoe
Jak dlouho byl trosečníkem: 4 roky a 4 měsíce
Kdy k události došlo: 1704
Kdo by neznal Robinson Crusoa, hlavního hrdinu knihy anglického spisovatele Daniela Defoa (1660–1731)? Jako předloha pro dílo posloužil skotský námořník Alexander Selkirk (1676–1721).
Ten byl po neshodách s kapitánem lodi Cinque Ports v září 1704 vysazen na pustém ostrově Más a Tierra (později přejmenovaném na Ostrov Robinsona Crusoe) v souostroví Juan Fernandéz asi 670 km od Chile.
K dispozici měl pouze mušketu, sekyrku, nůž, hrnec, Bibli a nějaké přikrývky a oblečení.
Jak přežíval?
Selkirk nejprve trávil čas na pobřeží a živil se kraby.
Až později se odvážil do vnitrozemí, kde objevil divoké kozy, které mu dávaly mléko a maso, planou řepku, zelí i růžový pepř. V noci na něj útočily obří krysy, ale podařilo se mu ochočit si divoké kočky, které ho pak chránily.
Později si vybudoval z listů pepřovce obecného dvě chatrče, v jedné vařil a ve druhé spal. Často si četl v Bibli, což mu poskytovalo útěchu i zlepšovalo angličtinu.
Nehet místo jehly
Díky otci, který byl švec, byl schopen si spravit oblečení, nebo si ušít nové z kozích kůží. Jako jehlu používal vlastní nehet! Nové boty nepotřeboval, kůži na chodidlech měl dostatečně ztvrdlou. Na ostrově strávil Selkirk 4 roky a 4 měsíce.
Za tu dobu projely kolem ostrova dvě španělské lodě, ale před těmi se bývalý privatýr (korzár) raději skrýval. Zachráněn byl 2. února 1709 anglickou privatýrskou lodí Duke.
2) POSÁDKA LODI ESSEX Loď potopená velrybou
Jak dlouho byli trosečníky: 3 měsíce
Kdy k události došlo: 1820
Inspirací pro sepsání knihy Bílá velryba byla pro Američana Hermana Melvilla (1819–1891) malá velrybářská loď Essex.
Ta se vydala s 21 muži na palubě na lov vorvaňů do jižního Pacifiku, kde ji 20. listopadu 1820 napadla obří, asi 26 metrů dlouhá velryba a prorazila jí příď. Posádka se s nedostatečnými zásobami nalodila do záchranných člunů.
Nacházela se asi 3700 km západně od Jižní Ameriky. Kapitán Pollard chtěl plout k nejbližším ostrovům Markézám, od kterých je dělilo asi 1900 km. Námořníci se ale báli kanibalů, a proto se rozhodli plout až ke kontinentu.
Dočasná záchrana
Když už trosečníci téměř umírali žízní, narazili na neobydlený ostrov Henderson, který je dnes součástí Pitcairnových ostrovů. Tam našli pramen sladké vody i jídlo v podobě ptáků, krabů, ryb a rostlin. Ovšem do týdne ostrov prakticky vyjedli.
Rozhodli se tedy, až na tři členy posádky, opět vydat na moře. Během tří dnů jim však opět došlo jídlo. Jeden ze člunů, který vezl 6 námořníků, se oddělil od ostatních.
Když zemřeli první dva muži, vhodili je do moře, třetího zemřelého se ale zbylí 3 trosečníci rozhodli sníst. 18. února, 90 dní od potopení Essexu, byli na pokraji smrti zachráněni britskou velrybářskou lodí Indian.
Na koho padne los
Další člun se třemi muži se oddělil 20. ledna a jeho posádku už nikdy nikdo nespatřil. Na třetím člunu, jež vezl i kapitána, došlo jídlo 1. února. Posádka se rozhodla losovat o to, koho obětují, aby se najedli. Los padl na kapitánova bratrance.
Pollard se nabídl místo něj, ale neuspěl. Když zemřel další člen posádky, poslední dva trosečníci se živili ohlodáváním jeho kostí.
Byli tak vyhladovělí a vyčerpaní, že si ani nevšimli, když k nim 23. února 1821 připlula záchranná loď Dauphin. Přežili i trosečníci z ostrova Henderson, celkem tedy 8 námořníků.
Po zbytek svého života se kapitán Pollard vždy 20. listopadu na počest svých druhů postil.
3) JUANA MARÍA Osamělá žena ostrova San Nicolas
Jak dlouho byla trosečnicí: 18 let
Kdy k události došlo: 1835
Poblíž americké Kalifornie se nachází ostrovy Channel Islands, které dlouho obývaly domorodé kmeny. Když na ně roku 1814 zavítali lovci vyder z Aljašky, zdejší obyvatelstvo zmasakrovali.
Ty, co přežili, přepravili misionáři v roce 1835 na blízkou pevninu, do zálivu San Pedro. Všechny, až na ženu později známou jako Juana María (asi 1811–1853), která zůstala na ostrově San Nicolas opuštěná, a to dlouhých 18 let.
Až v roce 1853 ji zde objevil americký dobrodruh George Nidever (1802–1883), který ji odvedl na misii do Santa Barbary. Tam však po pouhých 7 týdnech zemřela na úplavici.
Výživný tulení tuk
Jak dokázala přežít? Juana si v nejvyšším bodě ostrova zbudovala chatrč z velrybích kostí, schovávala se také v jeskyni. Hlavní složkou její potravy byl na slunci sušený tulení tuk, měla i nádoby na vodu z tkaniny pokryté hmotou připomínající asfalt.
Šaty si vyráběla z tulení kůže a z peří mořských ptáků. Pletla misky a koše z trávy.
Jejím nejdůležitějším majetkem byly dvě krabice z červeného dřeva, ve kterých Juana uchovávala své poklady – náušnice z kostí ptáků, misky z mušlí, rybářské háčky a harpunové špičky, které na ostrově zanechali lovci z Aljašky.
4) POSÁDKA LODI DUNEDIN STAR Lze přežít na Pobřeží koster?
Jak dlouho byli trosečníky: 1 měsíc
Kdy k události došlo: 1942
Na severozápadním pobřeží africké Namibie se nachází Pobřeží koster, asi 500 km dlouhý nehostinný pás mezi Namibijskou pouští a zrádnými proudy Atlantiku. Dne 29. listopadu 1942 zde najela na mělčinu britská nákladní loď Dunedin Star se 107 pasažéry na palubě.
Protože rychle nabírala vodu, rozhodl její kapitán RB Lee o evakuaci cestujících na pevninu. Záchranné čluny zvládly, než je strhl proud, dopravit na Pobřeží koster 63 lidí, kteří byli v poušti zanecháni bez přístřeší a s minimálními zásobami. Zbytek posádky zůstal na lodi.
Peklo na poušti
Rozjela se obří záchranná akce, která zahrnovala pozemní operace, lodě i letadla. Dne 31. listopadu připluly k potápějící se Dunedin Star dvě lodě a zachránily všech jejích 44 pasažérů.
Kvůli nepříznivému počasí se však nedostaly k lidem na pobřeží, mezi kterými byly i ženy a malé děti. Trosečníci byli bez přikrývek nuceni snášet chladné pouštní noci, ve dne naopak příšerný žár. Trápil je rovněž absolutní nedostatek potravin a vody.
Záchranář trosečníkem
Pomoci se jim mělo dostat shora. Pilot bombardéru Lockheed Ventura Imminis Naudé se svojí posádkou shodil nad Pobřežím koster zásoby potravin a vody. V místě se pokusil přistát, aby odvezl alespoň ženy a děti, ale v dunách uvízl.
Připojil se tedy k trosečníkům. Záchranné akce pokračovaly, až se koncem prosince podařilo dostat do bezpečí všech 63 zbývajících pasažérů lodi Dunedine Star, ovšem za cenu nemalých ztrát na životech záchranářů i majetku.
5) POSÁDKA USS INDIANAPOLIS Žraloci zabili téměř 600 lidí!
Jak dlouho byli trosečníky: 4 dny v moři
Kdy k události došlo: 1945
Druhá světová válka se zvolna chýlila ke konci, když těžký křižník amerického námořnictva USS Indianapolis přivezl v červenci 1945 na ostrov Tinian poblíž japonských břehů atomovou pumu Little Boy, která pak byla dne 6. srpna 1945 svržena na Hirošimu.
Vzhledem k oslabení Japonska nikdo nečekal, že by se při zpáteční cestě na Filipíny měl vyskytnout jakýkoli problém, proto loď nedoprovázely ani torpédoborce. To se jí stalo osudným.
Nečekané napadení
Když 28. července křižník vyplul s 1200 muži na palubě, velice brzy byl spatřen japonskou ponorkou I-58. Její kapitán Morčicura Hašimoto nezaváhal a vyslal k nepřátelské lodi 6 torpéd, která svůj cíl neminula.
Indianapolis začala rychle nabírat vodu. Kapitán Charles McVay vydal rozkaz k jejímu opuštění. Ještě předtím byl vyslán nouzový signál. Asi devíti stovkám mužů se podařilo z lodi vyskočit, včetně kapitána. Všichni věřili, že jejich signál někdo zachytil a pomoc je na cestě.
Žraloci útočí
Bohužel je vzhledem k utajení akce dlouho nikdo nepostrádal, spatřil je až po 4 dnech pilot bombardéru Ventura, který v oblasti prováděl protiponorkovou hlídku. Řada mužů se utopila už první den, kvůli zraněním nezvládali plavat.
Jejich krev přilákala na místo žraloky, kteří nemilosrdně masakrovali zbylé muže. Bránili se kopáním či noži, ale moc šancí neměli.
Nedostatek pitné vody přinutil další muže pít mořskou vodu, jiní začali blouznit a napadat se mezi sebou v domnění, že bojují s Japonci. Z moře bylo vytaženo pouze 317 mužů, včetně kapitána, který ovšem později neunesl svoji vinu a spáchal sebevraždu.
6) JOSÉ SALVADOR ALVARENGA Byl moderní trosečník kanibalem?
Jak dlouho byl trosečníkem: 15 měsíců
Kdy k události došlo: 2012
Dne 17. listopadu 2012 se 36letý Salvador Alvarenga vydal na jednodenní lov žraloků u pobřeží Mexika. Jeho obvyklý partner nemohl, proto zaplatil 50 dolarů (asi 1240 korun) dvaadvacetiletému Ezequielu Cordobovi, aby ho doprovodil.
Člunu se však záhy polámal motor a bouře ho odnesla na moře. Přežívali díky chytání ryb a ptáků i pití krve mořských želv. Přesto však Cordoba po několika měsících zemřel.
Snědl svého kolegu?
Alvarenga strávil ve člunu 438 dní (asi 15 měsíců) a urazil přitom 9000 až 11 000 km. Dne 30. ledna 2014 spatřil v dálce zemi. Vyskočil z loďky a ke břehu doplaval. Nacházel se na atolu Ebon, který patří k Marshallovým ostrovům.
Byl vychrtlý, s dlouhými vlasy a vousy, a na sobě měl jen roztrhané spodní prádlo. Ač tvrdí, že Cordobu po smrti hodil do moře, pozůstalí mu nevěří a myslí si, že ho snědl. Chtějí se proto s Alvarengou soudit.
