Záhady a napětí

Hrůzný svět upírů: Jaké bytosti žijí z energie ostatních?

Hrůzný svět upírů: Jaké bytosti žijí z energie ostatních?

Mladá žena upadá do spánku. Její duch však vyklouzává z jejího nehybného těla. Přízrak prolétá krajem a hledá své oběti. Z nočních toulek se vrací posilněna lidskou krví. Toto stvoření znali Portugalci jako bruxu. Vampýři však na sebe brali rozličnou podobu. Jde o pouhé mýty, nebo se ve vyprávěních o krvelačných stvořeních skrývá střípek pravdy?

Dnes je v módě si pod slovem upír představit atraktivní věčně mladou osobu s nadlidskou silou a udivující rychlostí. Tato představa láká a mění tak noční můru našich předků v pohádku pro dospělé. Co když ale zlehčujeme skutečnost, které bychom se měli obávat? Kdo, nebo co je to upír? Upír je vlastně astrální tělo zemřelého, které se nesmířilo se smrtí svého nositele – těla hmotného,“ popisuje český mystik Karel Weinfurter (1867 – 1942). To je zřejmě nejčastější podoba vampyrismu. Vždyť jiné označení pro upíra je nemrtvý. Jenže ne všichni vampýři se pohybují na hranici života a smrti.

Podmanivá bruxa

Mnozí upíři jsou ve skutečnosti živými lidmi. Často přitom nemají o svém vampýrském řádění ani tušení. Mezi takové bytosti patří bezpochyby portugalská bruxa. Jedná se o většinou přitažlivou ženu, která ve dne žije běžným životem, avšak v noci její duch poháněn démonickými silami opouští své tělo. Létá prý nad krajem v podobě nočního dravce a přepadá osamělé pocestné. Saje krev lidí, zejména dětí v sousedství a neštítí se ani nejohavnějšího činu. „Když se (bruxy) vrátí ze svých nočních výletů, vysávají vlastnímu dítěti krev a přitom svými černými perutěmi působí vánek, aby dítě klidně spalo,“ uvádí český záhadolog Otomar Dvořák (*1951). Ani české země nezůstaly ušetřeny vampýrského řádění. Naši předkové znali podobný přízrak.

Rdousící mora

Také česká mora či můra je živým člověkem, jehož duch opouští v noci tělo a trýzní své okolí. Na rozdíl od bruxy však nebývá spojována se sáním krve ani se nemusí jednat výlučně o ženy. Mora sedává lidem na prsou, dusí je a živí se jejich životní energií. Jejich oběti postupem času chřadnou, až nakonec zemřou. V současnosti vědci připisují řádění mory fenoménu takzvané spánkové paralýzy, což je stav na hranici spánku a bdění, při němž člověka doprovází různé halucinace. Otomar Dvořák je však přesvědčen, že mora je zcela reálný přízrak. Dokonce prý málem zahubila jeho otce. Starý pan Dvořák je totiž hospitalizován v nemocnici těsně poté, co jeho manželka spatří u jeho postele odpudivé stvoření v podobě hrůzného skřeta s obrovskýma očima.

Více z Záhady a napětí

Záhada z Hollywoodu: Obchází tu duch nešťastné herečky?

Záhady a napětí21.9.2020

Strašidelná léčebna v Marlboru: Leží na místě tíha temné minulosti?

Záhady a napětí18.9.2020

Londýnský Batman: Kdo se skrýval za maskou zachránce?

Záhady a napětí14.9.2020

Záhada jménem Pakal. Co byl zač nejtajemnější mayský vladař?

Záhady a napětí11.9.2020

Ruská metropole mrtvých: Jaká tajemství skrývá Dargavs?

Záhady a napětí7.9.2020

Egyptská pyramida skrývá dosud neobjevené místnosti

Záhady a napětí4.9.2020

Tajemství dávných skotských pevností: Proč měly roztavené hradby?

Záhady a napětí31.8.2020

Aleister Crowley: Mág, šílenec nebo provokatér?

Záhady a napětí28.8.2020

Záhadná smrt Natalie Wood: Byla to vražda? Nové důkazy!

Záhady a napětí24.8.2020
Záhady a napětí
Časopis, který by vás mohl zajímat