Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Inteligentní zvířata: V čem předčí člověka?

Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho intelekt v mnohém překonat. Která mají nejlepší logické myšlení a která zase paměť? 

Inteligence se u zvířat měří velmi těžko. Vědci ji zpravidla zkoumají na základě pozorování, popřípadě za pomoci experimentů. Některé živočišné druhy vynikají perfektní pamětí, jiné poslušností, další zase schopností maskovat se a rozumět okolí.

Inteligenci zvířat přitom neovlivňuje jen velikost mozku, ale také nervová soustava a množství neuronů. Schopnost učit se, a nakonec i přemýšlet, se tedy odvíjí od toho, jak rozvinutou nervovou soustavu příroda zvířecím jedincům nadělila.

Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes)

Výskyt: rovníková Afrika

Velikost: 65–95 centimetrů

Dožívá se věku: 40–50 let

Dovednosti: užívání nástrojů, uvědomování si sama sebe, rafinované techniky lovu, komunikace prostřednictvím gest

Šimpanz je geneticky nejvíce spřízněn s člověkem a má s ním také mnoho společného. Náš společný předek žil před 5–6 miliony let, ukazují na to tělesná stavba, genom, chování i inteligence. A co máme společného?

Šimpanzi se stejně jako lidé starají o své blízké a udržují přátelské vztahy. Při lovu dokážou vzájemně spolupracovat a poté se o potravu podělit.

Komunikují mezi sebou pomocí desítek gest, posunků, signálů či zvuků. Jejich inteligence je navíc natolik vysoká, že jsou schopni osvojit si i znakovou řeč. Na rozdíl od ostatních zvířat si ale uvědomují i sami sebe.

Při pokusech se také prokázalo, že šimpanzí paměť se může vyrovnat té lidské. Opicím byly na obrazovce na krátkou chvíli ukazovány číslice od 1 do 9, a ony si je měly zapamatovat. Po skončení projekce zvířata přesně označila, kde se které číslo ukrývá.

Delfín skákavý (Tursiops truncatus)

Výskyt: oceány tropického, subtropického i mírného pásma

Velikost: 2–4 metry

Dožívá se věku: 30–35 let

Dovednosti: rafinované techniky společného lovu, komunikace prostřednictví zvuků, spolupráce s jinými živočišnými druhy

Delfín patří v přírodě mezi nejinteligentnější zvířata vůbec.

Při skenování se přitom prokázalo, že jeho mozek je v porovnání s tělem až pětkrát větší, než je tomu u jiných zvířat podobné velikosti.  Jeho vysokou inteligenci pak dokládá v první řadě pestrý společenský život, který vyžaduje dobrou paměť a schopnost vzájemné spolupráce.

Delfíni mají velmi dobře uspořádanou hierarchii a každý z nich v ní má své jasné postavení. Vědci také díky sledování jejich ultrazvukové konverzace zjistili, že na sebe pískají odlišnými zvuky, jako by každý z nich měl své vlastní jméno.

Tito kytovci vynikají i rafinovanými technikami lovu a jsou schopni spolupracovat s jinými živočichy i lidmi tak, že nakonec jsou téměř stoprocentně úspěšní. Existuje i mnoho zaznamenaných případů, kdy delfíni zachránili tonoucího člověka nebo jiného tvora.

Slon africký (Loxodonta africana)

Výskyt: Afrika

Velikost: výška až 4 metry

Dožívá se věku: 65–90 let

Dovednosti: vzájemná spolupráce, sociální intelekt, výborná paměť, empatie

Největší suchozemští savci se mohou pochlubit nejen nejtěžším a největším mozkem, ale navíc i vysokým sociálním intelektem. Ten se mimo jiné projevuje schopností „týmové práce“ a sloni ji využívají zejména při péči o vlastní mláďata a jejich ochraně.

Sloni jsou dále velmi společenští, a dokonce mezi nimi vznikají i silná citová pouta. To se projevuje především v situacích, kdy jeden ze členů stáda zemře.

Ostatní sloni se ho nejprve dotýkají choboty a pak na tělo nahází listí a hlínu, aby ho pokryli, a několik dnů truchlí. V zajetí proto mohou sloni trpět psychickými problémy, jelikož jejich paměť je úzce spojena s emocemi.

Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)

Výskyt: Středozemní moře a východní Atlantský oceán

Velikost: okolo 1 metru

Dožívá se věku: 2–3 roky

Dovednosti: schopnost učit se metodou pokus-omyl, učení napodobováním, vysoká zručnost, komplikovaná vnitrodruhová komunikace

Chobotnice pobřežní můžeme zařadit mezi vůbec nejchytřejší bezobratlé živočichy (podle vědců se údajně dokážou učit rychleji než pes). Aby se v přírodě vyhnuly nebezpečným situacím, napodobují nejrůznější zvířata.

Biologové přišli s tím, že se dokážou měnit, i když „vidí kůží“. Zvláštností přitom je, že jsou téměř barvoslepé. Podle vědců dále mají velmi dobrou krátkodobou paměť a rychle se orientují (při pokusech rychle našly cestu z uměle vytvořeného bludiště).

Na chobotnicích je fascinující, že většinu neuronů v těle mají mimo mozek, konkrétně v chapadlech, a pokud se jejich končetina oddělí od těla, pokusí se sama odplazit pryč. Když pak narazí na potravu, zkouší dopravit ji na „místo“, kde normálně mívá tlamu.

Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides)

Výskyt: Nová Kaledonie

Velikost: asi 40 centimetrů

Dožívá se věku: 15 a více let

Dovednosti: užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si sama sebe, učení vhledem

I mezi opeřenci se najdou nesmírně inteligentní zvířata. Třeba krkavcovití dokážou používat nástroje, řešit logické úlohy a chápat abstraktní pojmy, jako jsou například čísla.

A speciálně novokaledonské vrány jsou pak experti na vyrábění nástrojů a jejich používání. Vědci z Oxfordské univerzity třeba prokázali, že bez předchozího tréninku dokážou použít i tři nástroje po sobě!

Překvapivé bylo, že některé z nich to dokázaly hned na první pokus! Vrány také nástroje hojně využívají ke zkoumání potenciálního nebezpečí. A tak například napodobeninu jedovatého pavouka si nejprve otestovaly z větší vzdálenosti pomocí klacíku.

Když pak zjistily, že žádné nebezpečí nehrozí, přistoupily k ní blíž. Nové výzkumy také zjistily, že krákání vran je ve skutečnosti specifický jazyk, který má dokonce i své regionální dialekty.

Mravenci (Eciton hamatum)

Výskyt: Mexiko, Brazílie, Bolívie

Velikost: až několik centimetrů

Dožívá se věku: 7–10 let

Dovednosti: kolektivní inteligence, spolupráce s ostatními druhy

Mravenci patří mezi nejinteligentnější druhy hmyzu. Jejich způsob sociálního života je dokonce na tak vysoké úrovni, že se někdy o jejich koloniích hovoří jako o superorganismu. Nejvíce přitom těží ze své schopnosti spolupracovat.

Každý z nich má v rámci kolonie svůj úkol, který také dokonale plní. Pro potravu chodí mravenci vždy ve skupinkách, a tak jsou schopni ulovit i větší kořist.

Díky kolektivní inteligenci pak dokážou stavět živé mosty, s jejichž pomocí mohou překonat téměř jakoukoliv překážku. Navíc je stavějí, aniž by některý z nich měl přehled o situaci a celou stavbu řídil.

Vědci ze Sheffieldské univerzity v USA sledovali dokonalou pravidelnost ve značení mravenčích cestiček. Zjistili při tom, že ty, které vedou co nejkratší cestou k hnízdu, bývají zcela pravidelně v úhlu 50–60°.

Orangutan sumaterský (Pongo abelii)

Výskyt: Sumatra

Velikost: 1,4 metru

Dožívá se věku: až 50 let

Dovednosti: vyrábění a užívání nástrojů, komunikace pomocí zvuků

Orangutani patří, stejně jako šimpanzi, mezi nejchytřejší opice. A i když jsou to spíše samotářští tvorové, členové rodiny k sobě mají velmi blízko – často se objímají a odpočívají spolu. Vyrábí si také vlastní nástroje, které používají jako lidé.

V dešti se například chrání listy, jako by měli deštník, nebo je využívají jako toaletní papír. Navíc umí manipulovat i s lidskými vynálezy, jako jsou různé západky a kliky.

Orangutani mezi sebou komunikují pomocí ustálených zvuků (celkem jich bylo zjištěno 32 druhů). Uvědomují si dokonce i to, že některé věci existují, i když nejsou přítomny.

V roce 2008 vědci zjistili, že orangutani poměřují vynaložené úsilí a související budoucí zisk. Neudělají tedy nic, co by jim nepřineslo nějaký užitek.

Nestor kea (Nestor notabilis)

Výskyt: Nový Zéland

Velikost: okolo 50 centimetrů

Dožívá se věku: 14–15 let

Dovednosti: řešení úkolů, spolupráce s jinými druhy, užívání nástrojů

Tito papoušci, kteří obývají lesnaté horské oblasti jižního ostrova Nového Zélandu, jsou známí svou inteligencí a zvídavostí. Často přilétají i do těsné blízkosti lidských obydlí, kde si pak dokážou hrát s různými předměty, které vytvořil člověk.

Jejich myšlení je komplexní a při experimentech v zajetí dokázali vyřešit i velice složité rébusy. Navíc byl natočen i jeden husarský kousek, kdy papoušek bezpečně zneškodnil past na lasice a vybral z ní návnadu.

Jak se mu to podařilo? Pomocí klacíku nechal past sklapnout, a jakmile nehrozilo žádné nebezpečí, vybral z ní nastražené vejce. Ještě peprnější jsou pak kousky těchto ptáků se zaparkovanými vozidly (velice rádi si hrají se stěrači či anténami aut).

Malpa kapucínská (Cebus capucinus)

Výskyt: střední a jižní Amerika

Velikost: okolo 50 centimetrů

Dožívá se věku: 15–17 let

Dovednosti: používání nástrojů, vzájemná spolupráce

Malpy jsou považovány za nejinteligentnější zvířata celého amerického kontinentu. Jako důkaz lze uvést způsob, jakým používají kameny jako nástroj k louskání tvrdých ořechů. Údery vedou tak šetrně, aby rozbily skořápku, ale přitom nezničily jádro.

Velice zajímavé také je jejich využívání housenek v boji proti bodavému hmyzu, který je velmi sužuje zejména za vlhkého počasí.  Malpy si proto právě zmíněné housenky drtí a pak si jimi potírají obličej i tělo.

To pak velice účinně odpuzuje nejen hmyz, ale i ptáky a hlodavce. Malpy jsou také očividně schopné určit hodnotu věci. V experimentu se prokázalo, že pokud jedna malpa dostane lepší odměnu než druhá, dokáže dát najevo nesouhlas a protestovat.

Na druhou stranu dokážou i vzájemně spolupracovat. Chápání spravedlnosti tak má zřejmě základ v naší evoluční historii.

Kutilka plstnatá (Ammophila pubescens)

Výskyt: Evropa

Velikost: až 2 centimetry

Dožívá se věku: jako dospělec několika měsíců

Dovednosti: vynikající paměť a prostorová orientace

Výzkumem neobyčejných schopností hmyzu či pavouků se odborníci zabývají již desítky let. U řady druhů z řádu blanokřídlých je přitom udivuje nejen jejich nevšední paměť, ale také neuvěřitelně rozvinuté schopnosti prostorové orientace. Kutilka je druh vosy, která staví až patnáct hnízd na různých místech najednou.

Je obdivuhodné, jak přesně si přitom pamatuje, kde hnízda leží a jak velké jsou larvy, které krmí (malým nosí méně potravy, větším více). Kutilky si také musejí přesně pamatovat, kterým ze svých larviček už potravu přinesly a které na ni naopak stále čekají. Na rozdíl od vos a včel kutilky nežijí ve velkých koloniích, nýbrž samotářsky.

Šimpanzi si vyrábí nástroje, které i ve svůj prospěch využívají. Sloni dokáží i úspěšně malovat. Chobotnice mají velmi dobrou paměť a výborně se orientují. Během pokusu byla vránám potrava vložena do díry tak, aby ji odsud musely vylovit jen za pomoci speciálního nástroje. Mravenci si vždy hledají nejkratší cestu domů. Orangutani si vytváří i předměty, které nezbytně nepotřebují, třeba deštníky. Kutilka má vynikající paměť.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Záhady a napětí
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz