Partnerská věrnost je v živočišné říši spíše výjimkou než pravidlem. Mezi savci se jí vyznačují třeba vlci či někteří netopýři. Zatímco nás, lidi, k ní vedou zejména emoční důvody, zvířata bývají monogamní tehdy, když jim to poskytuje evoluční výhody.

O co jejich sexuální praktiky? Mohou nás zvířata ještě něčím překvapit?

Mezi ptáky jsou svou „věrností“ notoricky známé labutě.

Ze 4000 druhů savců jich trvalejší dvojice vytváří jen několik desítek – jedná se o některé druhy netopýrů, lišky, vlky, opice kosmany, několik druhů myší a krys, obří jihoamerickou vydru, severského bobra, několik druhů tuleňů a dva druhy malých afrických antilop.

Existují také některé monogamní ryby, ale u dalších skupin zvířat je existence trvalého páru spíše výjimkou. Vždyť ani ony zmiňované labutě nejsou dokonalé – hnízdí sice s jediným partnerem, ale páří se i s „cizími“. A jejich partnerství trvá většinou jen na jednu sezónu…

Kdo je vůbec monogamní?

Britský evoluční biolog David Lack (1910–1973) kdysi uvedl, že 92 % druhů ptactva je monogamních. Jenže, i když je tento údaj stále platný, my dnes díky technologii, která nám umožňuje získávat DNA, víme, že není úplně přesný.

Pokud totiž mluvíme o rozmnožování, potvrzuje se, že i ty druhy ptactva, které byly dlouho považovány za věrné, podnikají sexuální dobrodružství.

Jak hřeší migrující ptáci

Když byli například odchytáváni migrující ptáci a samicím byla vypláchnuta a prozkoumána kloaka, zjistilo se, že 25 % z nich už v sobě má sperma ještě předtím, než se jim podařilo doletět do oblastí, kde se tradičně rozmnožují.

Znamená to tedy, že otci 10–40 % potomstva ptactva jsou prokazatelně jiní samci než ti, kteří se samičkami vytvářejí „věrný“ pár. Pokud bychom pak v říši zvířat hledali lásku až za hrob, našli bychom ji v Severní Americe u hrabošíka obecného.

Páry tohoto druhu spolu žijí celý život, a když samička zemře, samec si za ni náhradu nehledá.

Věrnost vynucená okolnostmi

Jediným známým zástupcem monogamních obojživelníků je druh tzv. šípových žáb – pralesnička klamavá. Tyto žáby jsou ale věrné z velice praktického důvodu.

Samička po kopulaci naklade vajíčka na listy rostlin, odkud je sameček po jednom roznese do kalichů bromélií vysoko v korunách stromů. Vybírá si ale jen ty malé, protože v nich jsou vajíčka v bezpečí.

Ani pralesničky nejsou svaté

Vajíčka tak pod dohledem samečka dozrajou a vylíhnou se z nich pulci. Sameček pak svým zpěvem přiláká samičku, aby do nádržky nakladla další, tentokrát už neoplozená vajíčka. Ta pulcům slouží jako potrava, než vyrostou.

Analýzou DNA u 12 sledovaných párů se zjistilo, že 11 rodičovských párů předalo svým potomkům skutečně jen své vlastní genetické informace, dvanáctý sameček ovšem oplodnil samičky dvě.

Sexuální šampión: šimpanz bonobo

Šimpanz bonobo přežívá v počtu pouhých několika tisíc jedinců v hustých deštných pralesích kolem africké řeky Zair. Je zajímavý tím, že se jeho sexualita nápadně podobá té lidské. Bonobové jsou v sexu ještě náruživější než velcí šimpanzi učenliví.

Samice bonoba se mohou pářit po celý rok, stejně jako člověk. Pro sexuální chování těchto šimpanzů je příznačná vysoká promiskuita samců i samic a zároveň rozvinuté a komplikované formy sexuálního chování.

Kdo prožívá orgasmus?

Bonobo se například rád páří v poloze tváří v tvář, stejně jako člověk. Vzhledem k tomu, že samice kopuluje s větším množstvím samců, existuje jediný rodičovský vztah: matka a její děti.

Velká promiskuita bonobům umožňuje vyhýbat se vzájemným srážkám a konfliktům.  Sex bonoby vzájemně usmiřuje, podobně jako tomu bývá u lidí. Samičky tohoto druhu šimpanze jsou podle biologů jako jediné v živočišné říši schopny prožívat orgasmus.

Brutální sex mezi zvířaty

Kudlanka nábožná začne svého partnera požírat už během kopulace.

Na první pohled vypadá sbližovací tanec štírů romanticky, ve skutečnosti je to ale boj o holý život. Samci se totiž snaží vyhnout jedovatému bodci a klepetům samičky.

Sex mezi žraloky je tak brutální, že samice můžeme identifikovat podle hlubokých jizev na hlavě a prsních ploutvích. Ty jim totiž v průběhu sexuálního aktu způsobují samci.

Milostný akt doprovázený soubojem není výjimkou ani u lvů. Ti se páří v jakémkoliv ročním období v době, kdy má samice tzv. estrální cyklus (fyziologické změny způsobené činností pohlavních hormonů). Ten trvá i několik dní a pár během něj kopuluje až 40krát denně.

Plejtvák obrovský je rekordmanem co do velikosti pohlavního údu – ten při ztopoření měří až 2,5 metru.

Pandy mají plodné dny pouze 3–7 dní v roce a ani během nich neprojevují o intimní sbližování zájem.