Podle vědců je spánek pro zvířata důležitější než dostatek potravy. Tělo se jim během něj regeneruje, zdají se jim dokonce i sny. Některá spí na zemi stočená do klubíčka, jiná si ustelou v korunách stromů, některá odpočívají pod vodní hladinou. Kdo jsou největší spáči mezi savci?
Lev pustinný
Jak dlouho spí: až 20 hodin denně
Kolik váží: 90–250 kg
Složení potravy: masožravec
Kde žije: Afrika a nevelká část Indie
Lev je po tygrovi druhou největší kočkovitou šelmou. V dnešní době žije nejvíce lvů ve východní a Jižní Africe, jejich stavy se snižují. Asijští lvi se vyskytují pouze na území národního parku Gir Forest v severozápadní Indii, kde jich žije zhruba 650. Lvi loví ve smečkách.
Jejich kořistí se stávají hlavně větší savci – antilopy, pakoně, buvoli, zebry –, v Indii pak jeleni, ale také menší zvířata – zajíci a ptáci. Viditelně loví jen lvice, ale pravdou je, že i samci loví docela aktivně. Mají ovšem rozdílnou strategii. Loví sami, nemají potřebu spolupracovat jako lvice.
Proto loví za šera až za tmy, mají totiž jako všechny kočkovité šelmy velice dobrý zrak.
Netopýr hnědavý
Jak dlouho spí: až 20 hodin denně
Kolik váží: 10 g
Složení potravy: hmyzožravec
Kde žije: Severní Amerika
Kromě toho, že je tenhle netopýr rekordmanem v běžném spánku, má na kontě ještě prvenství v nejdelší zimní hibernaci, která každoročně trvá plných 85 dní. Svou lenost posléze vyvažuje rychlostí lovu. Za hodinu dokáže zaútočit až 1200x. Za jednu noc spořádá 6 gramů hmyzu, tedy více než polovinu své vlastní hmotnosti.
Kojící samice dokonce prožene svým trávicím traktem každou noc 110 % své hmotnosti.
Koala medvídkovitý
Jak dlouho spí: až 19 hodin denně
Kolik váží: 8 kg
Složení potravy: býložravec
Kde žije: východní pobřeží Austrálie
Koaly se živí výhradně listím z blahovičníků, a to ještě jen několika jejich druhy. Blahovičníkové listí se vyznačuje tím, že v určitých fázích růstu obsahuje terpeny, vysoce toxické organické sloučeniny. Koaly se naučily rozeznávat, kdy tento jed jejich potrava neobsahuje. Během roku proto střídají několik druhů blahovičníků podle toho, v jaké růstové fázi se jejich listy právě nacházejí.
Koalí jídelníček je bohatý na vlákninu, a naopak postrádá energeticky bohaté látky. Proto se koaly příliš nepohybují a většinu dne raději prospí. Mají velmi pomalý metabolismus, potrava v jejich trávicím traktu se zdržuje kolem jednoho týdne. Energii si šetří i tím, že mají velmi hustou srst, což zabraňuje ztrátám tepla. Březost samic trvá 35 dní.
Pouhý gram vážící lysé mládě se pak na půl roku stěhuje do vaku. Dalších pět měsíců se drží u matky a většinu času tráví na jejích zádech.
Koaly se v přírodě dožívají kolem 15 let.
Vačice virginská
Jak dlouho spí: až 18 hodin denně
Kolik váží: 3 kg
Složení potravy: všežravec
Kde žije: Střední a Severní Amerika
Jde o jediný druh vačnatce, který žije mimo Jižní Ameriku, Austrálii a Indonésii. Díky své všežravosti se dokázala dokonale přizpůsobit krajině přeměněné člověkem. Libuje si v hromadách stavební suti, kde se přehrabuje v odpadcích. Po dvanáctidenní březosti rodí až 13 mláďat, která zůstávají do věku 50 dní přichycená na prsních bradavkách. Vak opouštějí za dalších 20 dní.
Při ohrožení praktikuje vačice zajímavý způsob obrany, během kterého předstírá smrt. Leží na boku a dokáže vydržet bez nejmenšího pohybu až 6 hodin.
Dokonce vylučuje i hnilobou zapáchající tekutinu, aby dala případnému predátorovi jasně najevo, že její maso pro něj nebude žádná lahůdka.
Pásovec velký
Jak dlouho spí: až 17,5 hodiny denně
Kolik váží: 40 kg
Složení potravy: masožravec
Kde žije: Jižní Amerika
Největší zástupce pásovců. Na hřbetě nosí zbroj v podobě 11–13 pruhů rohovitých destiček. Na předních nohou mu narůstá velký třetí prst, který slouží k vyhrabávání kořisti. S jeho pomocí si také hloubí nory, ve kterých tráví většinu dne. Živí se převážně termity a mravenci, je schopen spořádat úplně všechny obyvatele termitiště. Má velice chutné maso, proto je ohrožen lovem.
Pásovci jsou polygamní, samec se páří s více samicemi. Po narození zůstávají mláďata v noře a matka je kojí – tehdy se jim začíná vyvíjet tvrdý krunýř. Společně s matkou opouštějí postupně noru a učí se sama živit.
Ve věku půl až jednoho roku jsou samostatná a odcházejí.
Sysel Parryův
Jak dlouho spí: až 16,5 hodiny denně
Kolik váží: 800 g
Složení potravy: býložravec
Kde žije: Severní Amerika a východní Sibiř
Tento praktický hlodavec si hloubí v zemi rozsáhlá doupata o několika místnostech, ve kterých skladuje potraviny na zimu. Jeho spižírna mívá obvykle pouze jeden východ, který sysel před příchodem mrazů ucpává vlhkou zeminou. Pokud se cítí ohrožen, vydává hlasité varovné hvizdy.
Vypracoval si dokonce tak přesný systém varování, že podle hvizdu svých soukmenovců pozná, jestli se nebezpečí týká útoku ze vzduchu, nebo ze země.
Facebook
Twitter
RSS