Hvězda se začíná bortit do sebe pod vlastní vahou. Vytvoří útvar nepředstavitelně veliký, s galaktickou gravitací a nepopsatelnou hustotou, který dokáže deformovat i časoprostor. Černou díru. Co je uvnitř? Nejbolestivější smrt, kterou NASA poprvé simulovala…
![Simulovaný horizont událostí černé díry se rozprostírá na vzdálenost asi 16 milionů mil (25 milionů kilometrů), což je téměř pětina vzdálenosti Země od Slunce.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/07/1-768x432.png)
I ty nejlepší teleskopy při pohledu na černé díry dohlédnou jen k hranici zvané horizont událostí, protože potřebují detekovat nějaké elektromagnetické záření (světlo). Za horizontem událostí už žádné světlo vidět není.
Vládne tu tak silná gravitace, že ani natolik lehké a extrémně rychlé částice, jako jsou fotony (částice světla), nemohou uniknout.
![Jakmile by kamera překročila horizont událostí, došlo by k jejímu zničení za pouhých 12,8 sekundy. Odtud je to k singularitě už jen 128 tisíc kilometrů.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/07/2-768x432.png)
Díra jménem Sagittarius A*
V roce 1999 raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu Země 4 800 kg vážící rentgenovou observatoř Chandra za 1,5 miliardy dolarů.
Přinesla „mračna“ zajímavých poznatků, ale jeden z nejdůležitějších byl, že našla značně velký, silně zářící a kompaktní zdroj rádiového záření nacházející se v samém středu naší galaxie (Mléčná dráha).
Astronomové v roce 2018 zjistili, že je to obří černá díra a pojmenovali ji Sagittarius A*. Před dvěma lety pak byl uveřejněn snímek okolí této černé díry pořízený v rámci projektu Event Horizon Telescope.
![Během cesty do černé díry se disk, fotonové prstence a noční obloha stále více deformují.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/07/3-768x432.png)
Sagittarius A* je asi 4milionkrát hmotnější než Slunce a navíc jako jedna z mála skoro za rohem, „jen“ 26 000 světelných let od Země (3,889 bilionu km). Zkuste si představit, že k ní letíte ve skafandru. Vidíte, jak se světlo snaží vymanit ze sevření.
Jenže tím, jak fotony ztrácejí energii, prodlužuje se vlnová délka světla, takže světlo přechází do červené a pak do infračervené, což už nevidíme. Dosáhnete na horizont událostí, a co je za ním, to fyzikové jen odvozují z rovnic, teorií a modelů.
![Zářící struktury jsou fotonové prstence, které se vytvářejí blíže k černé díře ze světla, které kolem ní jednou nebo vícekrát oběhlo.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/07/4-768x432.png)
A právě jednu takovou simulaci americká vesmírná agentura NASA vytvořila. Ukázala, jak by takový pád do 4,3milionkrát hmotnější černé díry než je naše Slunce vypadal.
Použila k tomu superpočítač Discovery, který generoval 10 terabajtů dat videa pět dní, běžnému notebooku by to trvalo více než 10 let.
![Jak by se člověk blížil rychlosti světla, záře z akrečního disku a hvězd by byla jasnější a více bílá.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/07/5-768x432.png)
Špagetizace
Kdybyste opravdu byli na cestě do černé díry, zahynuli byste jednou z nebolestivějších smrtí ve vesmíru.
Působením gravitačních sil byste se natahovali – astronomové to nazývají špagetizací a dochází k ní proto, že gravitační síla na konci objektu blíže k černé díře je mnohem silnější než na druhém konci.
![Astronaut by samozřejmě pád do černé díry nepřežil, zahynul by jednou z nejbolestivějších smrtí ve vesmíru.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/07/6-768x311.png)