Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Jak probíhal krvavý zrod Spojených států?

Území dnešní Spojených států amerických bylo nejprve osídlováno domorodými kmeny, které přicházely z Asie. Po Kolumbově objevu jej kolonizovalo několik států včetně Velké Británie. Jak ale došlo k osamostatnění a vzniku tohoto státu?

Původ praobyvatel Severní Ameriky není přesně znám. Podle všeho se na americký kontinent dostaly kočovné kmeny z Asie přes zamrzlý Beringův průliv před 30 000 lety, a to v několika migračních vlnách.

Prvním Evropanem, který se dostal do Severní Ameriky, byl nejspíš vikinský mořeplavec Leif Eriksson, když plul z Norska do Grónska. Objevil se na území dnešního Labradoru.

Kolumbův objev

Vše se změnilo v okamžiku, kdy Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku a celý kontinent se začal kolonizovat. Nejprve Španěly, na nové území postupně přicházeli i Francouzi, Nizozemci a Britové.

Na teritorium pozdější Nové Anglie dosáhl v roce 1498 italský mořeplavec v anglických službách, Giovanni Caboto (John Cabot). Až do poloviny 18. století si pak tyto země rozdělily americké území.

Po Kolumbově objevu začaly ostatní státy cestovat do Nového světa.
Po Kolumbově objevu začaly ostatní státy cestovat do Nového světa.

První osadníci

Angličtí osadníci založili v roce 1607 město Jamestown na území dnešní Virginie. Evropané přivezli do nové země koně, dobytek a prasata. Na oplátku zase do Evropy přiváželi kukuřici, brambory, tabák fazole nebo krůty.

O několik let později sem připlula loď Mayflower, na které bylo 120 puritánských vystěhovalců z mysu Code v dnešním Princetownu. Noví obyvatelé uzavřeli s britskou stranou smlouvu, která jim zaručovala spravedlivé zacházení.

Kolonie sice podléhala britské koruně, ale stala se brzy nezávislá na zahraniční politice.

Postupně se začala rozdělovat na rolnicko-řemeslnický sever, na jihu lidé žili z plantážnického hospodářství založeném na vykořisťování otroků, chudých míšenců, ale i bělochů.

Vybíjení indiánů

Kvůli novým obyvatelům ale trpěli původní obyvatelé, kteří kvůli nově přivezeným nemocem umírali. Jednalo se především o spalničky a neštovice. Na ně totiž neměli indiáni imunitu.

K rozsáhlým epidemiím a vymírání domorodců docházelo ještě před začátkem rozsáhlejšího evropského osidlování. Pak přišly první vážnější konflikty mezi domorodci a kolonisty, a to během povstání Powhatanů, při kterém Indiáni zabili stovky anglických osadníků.

Největšími konflikty byla válka krále Filipa a válka s kmenem Yamasee v Jižní Karolíně.

Indiáni byli vybíjeni a trpěli nemocemi.
Indiáni byli vybíjeni a trpěli nemocemi.

Jdeme na západ

Chudí kolonisté po zabrání území původních indiánů místa zkultivovali a prodávali majitelům plantáží. Tak vznikaly další kolonie.

Každá z nich měla poněkud jinou vládní strukturu, přičemž nejvyšším představitelem se stal guvernér, který byl jmenovaný z Anglie a řídil výkonnou správu. Velmi rychle se staly zcela nezávislými na Koruně.

Současně s Brity zde ale zakládala své státy také Francie. Jejich největší kolonií se stala Kanada a od roku 1731 také Louisiana. Během let proto započala velká britsko-francouzská koloniální rivalita, která vyvrcholila Sedmiletou válkou (1756–1763).

Britské kolonie měly v té době více než 1,5 milionu obyvatel, zatímco Nová Francie pouhých 80 000.

Zdánlivý mír

Rozpor v území nakrátko vyřešila Pařížská smlouva z roku 1763, kdy Británie získala francouzská území včetně Kanady. Louisiana pak připadla Španělsku. V té době se ale projevily rozdíly mezi koloniemi a Velkou Británií.

Nová země byla totiž vynikající dodavatel nerostných surovin a Británie se po válce potýkala s vysokými dluhy. Proto začala zavádět různá omezení a opatření, aby samostatnost kolonií omezila.

Díky Pařížské smlouvě získala Británie francouzská území.
Díky Pařížské smlouvě získala Británie francouzská území.

Kolkový zákon

Spory se rozběhly hlavně kvůli britskému zákonu o kolkovném z roku 1765. Tehdejší ministerský předseda George Grenville bez souhlasu kolonií prosadil zákon o přímém zdaňování veškerých dokumentů a tisku, které musely být opatřeny zvláštním kolkem.  Kolonisté se proti tomu ohradili a požadovali spoluúčast jejich zvolených zástupců.

Právník James Otis jejich postoj zformuloval jasně: „Žádné zdanění bez parlamentu.“

Neustálé protesty

Ve stejný rok Britové také uzákonili Quartering Act, který stanovil, že na určitých územích se mají občané na své náklady postarat o ubytování a stravu pro britské vojáky, což se samozřejmě americké straně nelíbilo.

Na tento protest anglický parlament zareagoval zrušením zákona, trval ale na své zákonodárné moci v koloniích. Britský parlament pak zahájil debatu, zda kolkový zákon zrušit nebo vyslat armádu k jeho prosazení. Parlament tedy daně stáhl.

Zaplacení cel

O rok později byly schválené tzv. Towneshendovy zákony, které koloniím ukládaly dovozní cla na zboží každodenní spotřeby, jako bylo sklo, čaj, olovo nebo papír. To ale kolonisty rozčílilo a začaly bojkotovat britské zboží.

V roce 1770 se nová cla sice zrušila, výjimku tvořil ale čaj, který si Britové ponechali jako výraz svého práva. V témže roce se odehrál tzv. bostonský masakr, kdy kolonisté házeli sněhové koule a smetí na britské vojáky.

Ve zmatku začali vojáci do davu střílet. Zemřelo pět lidí. Z toho důvodu zorganizoval Samuel Adams, vůdce kolonistů v Bostonu a Massachusetts, propagandistická centra. Z jeho iniciativy se také v roce 1773 konalo tzv. bostonské pití čaje.

Kvůli clům začali kolonisté bojkotovat britské zboží.
Kvůli clům začali kolonisté bojkotovat britské zboží.

Převlečení za indiány

Občané Bostonu při tomto aktu v převlečení za indiány přepadli lodě Východoindické společnosti a hodili do moře 342 beden čaje v celkové hodnotě zhruba 10 000 liber.

Na to Britové nejprve reagovali uzavřením bostonského přístavu, potom požadovali po městu odškodné, rozpustili massachusetskou Horní sněmovnu a posílili jednotky v severoamerické kolonii.

Kolonisté se mezitím v roce 1774 shledali na prvním kontinentálním kongresu ve Filadelfii. Znovu odmítli celní zákony a zdůrazňovali loajalitu k mateřské zemi.

Dlouhá cesta k nezávislosti

Parlament na to reagoval vydáním tzv. Donucovacích zákonů, které zbavily Massachusetts jeho historického práva na samosprávu a nastolily v něm vojenskou správu, což vyvolalo pobouření a odpor ve všech třinácti koloniích.

Kongres vyzval k bojkotu britského obchodu, vydal soupis práv a stížnosti a žádal krále o nápravu těchto křivd. Odvolání nemělo žádný účinek a následně byl svolán druhý kongres, s cílem zorganizovat obranu kolonií proti britské armádě.

Britové se vracejí

Britové se pokusili dostat Boston pod kontrolu, což vedlo v roce 1775 k bitvě u Lexingtonu a Concordu, když se Britové snažili zabavit zásoby munice a zatknout vůdce Patriotů.

To se jim ale nepovedlo, a navíc korespondenční výbory rozhlásily zprávu o vítězství kolonií, čímž započal skutečný boj za nezávislost. Američané poté oblehli britskou armádu, během toho došlo k bitvě u Bunker Hillu.

V ní sice britská armáda dosáhla taktického úspěchu, neměl ale strategický význam. V té době se do čela armády postavil George Washington. Ten provedl skvělý manévr, když překročil řeku Delaware a uštědřil Britům porážku u Trentonu a Princetonu.

Vyhlášení nezávislosti

V květnu 1775 se sešli ve Filadelfii delegáti z dvanácti kolonií na druhém kontinentálním kongresu. V tu chvíli zakázal britský parlament jakýkoli obchod s koloniemi. O rok později uveřejnil ve Filadelfii publicista Thomas Paine leták Zdravý rozum:

Vzkaz obyvatelům Ameriky, v němž vyzval Američany, aby založil nezávislou společnost rozumu a práva. Na tomto kongresu byla 4. července 1776 přijata Deklarace nezávislosti severoamerických kolonií na Velké Británii.

Nový stát byl založen na osvícenských ideálech liberalismu, které Thomas Jefferson popsal jako nezcizitelná práva na „život, svobodu a hledání štěstí“.

Válka pokračuje

Tím ale nic neskončilo, Britové se stále nechtěli vzdát a boje pokračovaly. I když George Washington neměl dostatečně vyzbrojené a vycvičené vojsko, místní znali na rozdíl od britské armády velmi dobře terén. Američany navíc podporovali dobrovolníci z Evropy.

Vítězství Američanů v bitvě u Saratogy v roce 1777 vedlo Francii k uzavření spojenecké smlouvy s USA. O dva roky později se na americkou stranu přidali i Španělé a Nizozemci, čímž se vyrovnaly vojenské a námořní síly na obou stranách.

Kdo jiný než Washington

George Washington se osvědčil na více stranách. Byl výborným vojevůdcem, dokázal obratně jednat s Kongresem a guvernéry států, vybíral a mentoroval své vyšší důstojníky a zajišťoval podporu a výcvik svých vojsk.

Jeho největší výzvou byla hlavně logistika, jelikož Kongres ani státy neměly finanční prostředky na zajištění výstroje, munice, oblečení nebo potravin pro vojáky.

Budiž Spojené státy!

Dne 19. října 1781 kapituloval britský generál Charles Cornwallis, což de facto znamenalo konec války za nezávislost. O šest let později pak přijal ústavodárný konvent ve Filadelfii Ústavu, čímž se svazek států změnil na spolkový stát.

Po skončení války odplula v roce 1783 britská armáda z New Yorku a s ní odešli i vedoucí představitelé loajalistů. K překvapení všech si ale George Washington neuzurpoval moc, místo toho se vrátil na svou farmu ve Virginii.

První prezident

V roce 1787 se svolal konvent ve Filadelfii. Delegáti ze všech států sepsali novou Ústavu, která stvořila mnohem silnější a efektivnější ústřední vládu, se silným prezidentem a právem udělovat daně.

Nová vláda odrážela převažující republikánské ideály záruky osobní svobody a omezování moci vlády prostřednictvím systému dělby moci.

V roce 1791 došlo k přijetí Listiny práv, která obsahovala prvních deset dodatků k Ústavě, které zaručovaly individuální svobody jako je svoboda projevu a náboženského vyznání, právo na soud a konstatovala, že občané a státy mají vyhrazena práva.

V roce 1789 stanul v čele státu prezident George Washington. Klidných časů se ale ani v budoucnosti Spojené státy nedočkaly.

V roce 1776 došlo ve Filadelfii k vyhlášení nezávislosti.
V roce 1776 došlo ve Filadelfii k vyhlášení nezávislosti.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
Jelen je nejšlechetnější z lovných zvířat a jeho lov je vyhrazen pouze králům a šlechtě. Naopak poddaní smějí lovit jen škodnou – tedy vlka či lišku – nebo do pastí chytat tažné a drobné ptactvo. I toto doporučení zmiňuje překrásná Kniha o lovu od Gastona Phébuse, která je ale mnohem víc než jen příručkou pro […]
Castro byl zmrzlinový maniak
Už se na to nemůže dívat…Célia Sánchezová, Castrova spolubojovnice a možná i něco víc, dál nehodlala snášet, že se Fidel někdy k jídlu nedostane třeba celý den a pak si v noci vaří špagety, na jejichž přípravě si zakládal…„Potřebuje kuchaře,“ řekla si. Volba padne na Erasma Hernándeze.   Po očku pozoruje, jak si muži kolem […]
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Zajímavosti
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví  přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes […]
Iluze Měsíce: Je tak velký, jaký ho vnímáme?
Podívejte, nad obzorem vychází Měsíc. Ten je ale veliký! Když ale pár chvil počkáte, než se dostane vysoko na oblohu, najednou bude sotva poloviční. Proč se zmenšil? Je najednou od Země dál? Rozhodně není, všechno je jen iluze!   „Když je Měsíc nízko na obzorem, jeho světlo k nám prochází hustší atmosférou, a ta ho […]
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Záhady a napětí
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně […]
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Botanická pozvání pozvání na výlet
panidomu.cz
Botanická pozvání pozvání na výlet
Je tu jaro a s ním první nesmělé kvetení. Jestli se už nemůžete dočkat, až se vaše zahrádka oděje do barev, vydejte se do některého parku nebo botanické zahrady. Je jich po Čechách víc, takže si určitě vyberete. Americká zahrada Najdete ji v západočeském kraji nedaleko Chudenic jen pár kilometrů do Klatov a výlet určitě bude stát
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz