Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Jak probíhal krvavý zrod Spojených států?

Území dnešní Spojených států amerických bylo nejprve osídlováno domorodými kmeny, které přicházely z Asie. Po Kolumbově objevu jej kolonizovalo několik států včetně Velké Británie. Jak ale došlo k osamostatnění a vzniku tohoto státu?

Původ praobyvatel Severní Ameriky není přesně znám. Podle všeho se na americký kontinent dostaly kočovné kmeny z Asie přes zamrzlý Beringův průliv před 30 000 lety, a to v několika migračních vlnách.

Prvním Evropanem, který se dostal do Severní Ameriky, byl nejspíš vikinský mořeplavec Leif Eriksson, když plul z Norska do Grónska. Objevil se na území dnešního Labradoru.

Kolumbův objev

Vše se změnilo v okamžiku, kdy Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku a celý kontinent se začal kolonizovat. Nejprve Španěly, na nové území postupně přicházeli i Francouzi, Nizozemci a Britové.

Na teritorium pozdější Nové Anglie dosáhl v roce 1498 italský mořeplavec v anglických službách, Giovanni Caboto (John Cabot). Až do poloviny 18. století si pak tyto země rozdělily americké území.

Po Kolumbově objevu začaly ostatní státy cestovat do Nového světa.
Po Kolumbově objevu začaly ostatní státy cestovat do Nového světa.

První osadníci

Angličtí osadníci založili v roce 1607 město Jamestown na území dnešní Virginie. Evropané přivezli do nové země koně, dobytek a prasata. Na oplátku zase do Evropy přiváželi kukuřici, brambory, tabák fazole nebo krůty.

O několik let později sem připlula loď Mayflower, na které bylo 120 puritánských vystěhovalců z mysu Code v dnešním Princetownu. Noví obyvatelé uzavřeli s britskou stranou smlouvu, která jim zaručovala spravedlivé zacházení.

Kolonie sice podléhala britské koruně, ale stala se brzy nezávislá na zahraniční politice.

Postupně se začala rozdělovat na rolnicko-řemeslnický sever, na jihu lidé žili z plantážnického hospodářství založeném na vykořisťování otroků, chudých míšenců, ale i bělochů.

Vybíjení indiánů

Kvůli novým obyvatelům ale trpěli původní obyvatelé, kteří kvůli nově přivezeným nemocem umírali. Jednalo se především o spalničky a neštovice. Na ně totiž neměli indiáni imunitu.

K rozsáhlým epidemiím a vymírání domorodců docházelo ještě před začátkem rozsáhlejšího evropského osidlování. Pak přišly první vážnější konflikty mezi domorodci a kolonisty, a to během povstání Powhatanů, při kterém Indiáni zabili stovky anglických osadníků.

Největšími konflikty byla válka krále Filipa a válka s kmenem Yamasee v Jižní Karolíně.

Indiáni byli vybíjeni a trpěli nemocemi.
Indiáni byli vybíjeni a trpěli nemocemi.

Jdeme na západ

Chudí kolonisté po zabrání území původních indiánů místa zkultivovali a prodávali majitelům plantáží. Tak vznikaly další kolonie.

Každá z nich měla poněkud jinou vládní strukturu, přičemž nejvyšším představitelem se stal guvernér, který byl jmenovaný z Anglie a řídil výkonnou správu. Velmi rychle se staly zcela nezávislými na Koruně.

Současně s Brity zde ale zakládala své státy také Francie. Jejich největší kolonií se stala Kanada a od roku 1731 také Louisiana. Během let proto započala velká britsko-francouzská koloniální rivalita, která vyvrcholila Sedmiletou válkou (1756–1763).

Britské kolonie měly v té době více než 1,5 milionu obyvatel, zatímco Nová Francie pouhých 80 000.

Zdánlivý mír

Rozpor v území nakrátko vyřešila Pařížská smlouva z roku 1763, kdy Británie získala francouzská území včetně Kanady. Louisiana pak připadla Španělsku. V té době se ale projevily rozdíly mezi koloniemi a Velkou Británií.

Nová země byla totiž vynikající dodavatel nerostných surovin a Británie se po válce potýkala s vysokými dluhy. Proto začala zavádět různá omezení a opatření, aby samostatnost kolonií omezila.

Díky Pařížské smlouvě získala Británie francouzská území.
Díky Pařížské smlouvě získala Británie francouzská území.

Kolkový zákon

Spory se rozběhly hlavně kvůli britskému zákonu o kolkovném z roku 1765. Tehdejší ministerský předseda George Grenville bez souhlasu kolonií prosadil zákon o přímém zdaňování veškerých dokumentů a tisku, které musely být opatřeny zvláštním kolkem.  Kolonisté se proti tomu ohradili a požadovali spoluúčast jejich zvolených zástupců.

Právník James Otis jejich postoj zformuloval jasně: „Žádné zdanění bez parlamentu.“

Neustálé protesty

Ve stejný rok Britové také uzákonili Quartering Act, který stanovil, že na určitých územích se mají občané na své náklady postarat o ubytování a stravu pro britské vojáky, což se samozřejmě americké straně nelíbilo.

Na tento protest anglický parlament zareagoval zrušením zákona, trval ale na své zákonodárné moci v koloniích. Britský parlament pak zahájil debatu, zda kolkový zákon zrušit nebo vyslat armádu k jeho prosazení. Parlament tedy daně stáhl.

Zaplacení cel

O rok později byly schválené tzv. Towneshendovy zákony, které koloniím ukládaly dovozní cla na zboží každodenní spotřeby, jako bylo sklo, čaj, olovo nebo papír. To ale kolonisty rozčílilo a začaly bojkotovat britské zboží.

V roce 1770 se nová cla sice zrušila, výjimku tvořil ale čaj, který si Britové ponechali jako výraz svého práva. V témže roce se odehrál tzv. bostonský masakr, kdy kolonisté házeli sněhové koule a smetí na britské vojáky.

Ve zmatku začali vojáci do davu střílet. Zemřelo pět lidí. Z toho důvodu zorganizoval Samuel Adams, vůdce kolonistů v Bostonu a Massachusetts, propagandistická centra. Z jeho iniciativy se také v roce 1773 konalo tzv. bostonské pití čaje.

Kvůli clům začali kolonisté bojkotovat britské zboží.
Kvůli clům začali kolonisté bojkotovat britské zboží.

Převlečení za indiány

Občané Bostonu při tomto aktu v převlečení za indiány přepadli lodě Východoindické společnosti a hodili do moře 342 beden čaje v celkové hodnotě zhruba 10 000 liber.

Na to Britové nejprve reagovali uzavřením bostonského přístavu, potom požadovali po městu odškodné, rozpustili massachusetskou Horní sněmovnu a posílili jednotky v severoamerické kolonii.

Kolonisté se mezitím v roce 1774 shledali na prvním kontinentálním kongresu ve Filadelfii. Znovu odmítli celní zákony a zdůrazňovali loajalitu k mateřské zemi.

Dlouhá cesta k nezávislosti

Parlament na to reagoval vydáním tzv. Donucovacích zákonů, které zbavily Massachusetts jeho historického práva na samosprávu a nastolily v něm vojenskou správu, což vyvolalo pobouření a odpor ve všech třinácti koloniích.

Kongres vyzval k bojkotu britského obchodu, vydal soupis práv a stížnosti a žádal krále o nápravu těchto křivd. Odvolání nemělo žádný účinek a následně byl svolán druhý kongres, s cílem zorganizovat obranu kolonií proti britské armádě.

Britové se vracejí

Britové se pokusili dostat Boston pod kontrolu, což vedlo v roce 1775 k bitvě u Lexingtonu a Concordu, když se Britové snažili zabavit zásoby munice a zatknout vůdce Patriotů.

To se jim ale nepovedlo, a navíc korespondenční výbory rozhlásily zprávu o vítězství kolonií, čímž započal skutečný boj za nezávislost. Američané poté oblehli britskou armádu, během toho došlo k bitvě u Bunker Hillu.

V ní sice britská armáda dosáhla taktického úspěchu, neměl ale strategický význam. V té době se do čela armády postavil George Washington. Ten provedl skvělý manévr, když překročil řeku Delaware a uštědřil Britům porážku u Trentonu a Princetonu.

Vyhlášení nezávislosti

V květnu 1775 se sešli ve Filadelfii delegáti z dvanácti kolonií na druhém kontinentálním kongresu. V tu chvíli zakázal britský parlament jakýkoli obchod s koloniemi. O rok později uveřejnil ve Filadelfii publicista Thomas Paine leták Zdravý rozum:

Vzkaz obyvatelům Ameriky, v němž vyzval Američany, aby založil nezávislou společnost rozumu a práva. Na tomto kongresu byla 4. července 1776 přijata Deklarace nezávislosti severoamerických kolonií na Velké Británii.

Nový stát byl založen na osvícenských ideálech liberalismu, které Thomas Jefferson popsal jako nezcizitelná práva na „život, svobodu a hledání štěstí“.

Válka pokračuje

Tím ale nic neskončilo, Britové se stále nechtěli vzdát a boje pokračovaly. I když George Washington neměl dostatečně vyzbrojené a vycvičené vojsko, místní znali na rozdíl od britské armády velmi dobře terén. Američany navíc podporovali dobrovolníci z Evropy.

Vítězství Američanů v bitvě u Saratogy v roce 1777 vedlo Francii k uzavření spojenecké smlouvy s USA. O dva roky později se na americkou stranu přidali i Španělé a Nizozemci, čímž se vyrovnaly vojenské a námořní síly na obou stranách.

Kdo jiný než Washington

George Washington se osvědčil na více stranách. Byl výborným vojevůdcem, dokázal obratně jednat s Kongresem a guvernéry států, vybíral a mentoroval své vyšší důstojníky a zajišťoval podporu a výcvik svých vojsk.

Jeho největší výzvou byla hlavně logistika, jelikož Kongres ani státy neměly finanční prostředky na zajištění výstroje, munice, oblečení nebo potravin pro vojáky.

Budiž Spojené státy!

Dne 19. října 1781 kapituloval britský generál Charles Cornwallis, což de facto znamenalo konec války za nezávislost. O šest let později pak přijal ústavodárný konvent ve Filadelfii Ústavu, čímž se svazek států změnil na spolkový stát.

Po skončení války odplula v roce 1783 britská armáda z New Yorku a s ní odešli i vedoucí představitelé loajalistů. K překvapení všech si ale George Washington neuzurpoval moc, místo toho se vrátil na svou farmu ve Virginii.

První prezident

V roce 1787 se svolal konvent ve Filadelfii. Delegáti ze všech států sepsali novou Ústavu, která stvořila mnohem silnější a efektivnější ústřední vládu, se silným prezidentem a právem udělovat daně.

Nová vláda odrážela převažující republikánské ideály záruky osobní svobody a omezování moci vlády prostřednictvím systému dělby moci.

V roce 1791 došlo k přijetí Listiny práv, která obsahovala prvních deset dodatků k Ústavě, které zaručovaly individuální svobody jako je svoboda projevu a náboženského vyznání, právo na soud a konstatovala, že občané a státy mají vyhrazena práva.

V roce 1789 stanul v čele státu prezident George Washington. Klidných časů se ale ani v budoucnosti Spojené státy nedočkaly.

V roce 1776 došlo ve Filadelfii k vyhlášení nezávislosti.
V roce 1776 došlo ve Filadelfii k vyhlášení nezávislosti.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn