Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Jak probíhal krvavý zrod Spojených států?

Území dnešní Spojených států amerických bylo nejprve osídlováno domorodými kmeny, které přicházely z Asie. Po Kolumbově objevu jej kolonizovalo několik států včetně Velké Británie. Jak ale došlo k osamostatnění a vzniku tohoto státu?

Původ praobyvatel Severní Ameriky není přesně znám. Podle všeho se na americký kontinent dostaly kočovné kmeny z Asie přes zamrzlý Beringův průliv před 30 000 lety, a to v několika migračních vlnách.

Prvním Evropanem, který se dostal do Severní Ameriky, byl nejspíš vikinský mořeplavec Leif Eriksson, když plul z Norska do Grónska. Objevil se na území dnešního Labradoru.

Kolumbův objev

Vše se změnilo v okamžiku, kdy Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku a celý kontinent se začal kolonizovat. Nejprve Španěly, na nové území postupně přicházeli i Francouzi, Nizozemci a Britové.

Na teritorium pozdější Nové Anglie dosáhl v roce 1498 italský mořeplavec v anglických službách, Giovanni Caboto (John Cabot). Až do poloviny 18. století si pak tyto země rozdělily americké území.

Po Kolumbově objevu začaly ostatní státy cestovat do Nového světa.
Po Kolumbově objevu začaly ostatní státy cestovat do Nového světa.

První osadníci

Angličtí osadníci založili v roce 1607 město Jamestown na území dnešní Virginie. Evropané přivezli do nové země koně, dobytek a prasata. Na oplátku zase do Evropy přiváželi kukuřici, brambory, tabák fazole nebo krůty.

O několik let později sem připlula loď Mayflower, na které bylo 120 puritánských vystěhovalců z mysu Code v dnešním Princetownu. Noví obyvatelé uzavřeli s britskou stranou smlouvu, která jim zaručovala spravedlivé zacházení.

Kolonie sice podléhala britské koruně, ale stala se brzy nezávislá na zahraniční politice.

Postupně se začala rozdělovat na rolnicko-řemeslnický sever, na jihu lidé žili z plantážnického hospodářství založeném na vykořisťování otroků, chudých míšenců, ale i bělochů.

Vybíjení indiánů

Kvůli novým obyvatelům ale trpěli původní obyvatelé, kteří kvůli nově přivezeným nemocem umírali. Jednalo se především o spalničky a neštovice. Na ně totiž neměli indiáni imunitu.

K rozsáhlým epidemiím a vymírání domorodců docházelo ještě před začátkem rozsáhlejšího evropského osidlování. Pak přišly první vážnější konflikty mezi domorodci a kolonisty, a to během povstání Powhatanů, při kterém Indiáni zabili stovky anglických osadníků.

Největšími konflikty byla válka krále Filipa a válka s kmenem Yamasee v Jižní Karolíně.

Indiáni byli vybíjeni a trpěli nemocemi.
Indiáni byli vybíjeni a trpěli nemocemi.

Jdeme na západ

Chudí kolonisté po zabrání území původních indiánů místa zkultivovali a prodávali majitelům plantáží. Tak vznikaly další kolonie.

Každá z nich měla poněkud jinou vládní strukturu, přičemž nejvyšším představitelem se stal guvernér, který byl jmenovaný z Anglie a řídil výkonnou správu. Velmi rychle se staly zcela nezávislými na Koruně.

Současně s Brity zde ale zakládala své státy také Francie. Jejich největší kolonií se stala Kanada a od roku 1731 také Louisiana. Během let proto započala velká britsko-francouzská koloniální rivalita, která vyvrcholila Sedmiletou válkou (1756–1763).

Britské kolonie měly v té době více než 1,5 milionu obyvatel, zatímco Nová Francie pouhých 80 000.

Zdánlivý mír

Rozpor v území nakrátko vyřešila Pařížská smlouva z roku 1763, kdy Británie získala francouzská území včetně Kanady. Louisiana pak připadla Španělsku. V té době se ale projevily rozdíly mezi koloniemi a Velkou Británií.

Nová země byla totiž vynikající dodavatel nerostných surovin a Británie se po válce potýkala s vysokými dluhy. Proto začala zavádět různá omezení a opatření, aby samostatnost kolonií omezila.

Díky Pařížské smlouvě získala Británie francouzská území.
Díky Pařížské smlouvě získala Británie francouzská území.

Kolkový zákon

Spory se rozběhly hlavně kvůli britskému zákonu o kolkovném z roku 1765. Tehdejší ministerský předseda George Grenville bez souhlasu kolonií prosadil zákon o přímém zdaňování veškerých dokumentů a tisku, které musely být opatřeny zvláštním kolkem.  Kolonisté se proti tomu ohradili a požadovali spoluúčast jejich zvolených zástupců.

Právník James Otis jejich postoj zformuloval jasně: „Žádné zdanění bez parlamentu.“

Neustálé protesty

Ve stejný rok Britové také uzákonili Quartering Act, který stanovil, že na určitých územích se mají občané na své náklady postarat o ubytování a stravu pro britské vojáky, což se samozřejmě americké straně nelíbilo.

Na tento protest anglický parlament zareagoval zrušením zákona, trval ale na své zákonodárné moci v koloniích. Britský parlament pak zahájil debatu, zda kolkový zákon zrušit nebo vyslat armádu k jeho prosazení. Parlament tedy daně stáhl.

Zaplacení cel

O rok později byly schválené tzv. Towneshendovy zákony, které koloniím ukládaly dovozní cla na zboží každodenní spotřeby, jako bylo sklo, čaj, olovo nebo papír. To ale kolonisty rozčílilo a začaly bojkotovat britské zboží.

V roce 1770 se nová cla sice zrušila, výjimku tvořil ale čaj, který si Britové ponechali jako výraz svého práva. V témže roce se odehrál tzv. bostonský masakr, kdy kolonisté házeli sněhové koule a smetí na britské vojáky.

Ve zmatku začali vojáci do davu střílet. Zemřelo pět lidí. Z toho důvodu zorganizoval Samuel Adams, vůdce kolonistů v Bostonu a Massachusetts, propagandistická centra. Z jeho iniciativy se také v roce 1773 konalo tzv. bostonské pití čaje.

Kvůli clům začali kolonisté bojkotovat britské zboží.
Kvůli clům začali kolonisté bojkotovat britské zboží.

Převlečení za indiány

Občané Bostonu při tomto aktu v převlečení za indiány přepadli lodě Východoindické společnosti a hodili do moře 342 beden čaje v celkové hodnotě zhruba 10 000 liber.

Na to Britové nejprve reagovali uzavřením bostonského přístavu, potom požadovali po městu odškodné, rozpustili massachusetskou Horní sněmovnu a posílili jednotky v severoamerické kolonii.

Kolonisté se mezitím v roce 1774 shledali na prvním kontinentálním kongresu ve Filadelfii. Znovu odmítli celní zákony a zdůrazňovali loajalitu k mateřské zemi.

Dlouhá cesta k nezávislosti

Parlament na to reagoval vydáním tzv. Donucovacích zákonů, které zbavily Massachusetts jeho historického práva na samosprávu a nastolily v něm vojenskou správu, což vyvolalo pobouření a odpor ve všech třinácti koloniích.

Kongres vyzval k bojkotu britského obchodu, vydal soupis práv a stížnosti a žádal krále o nápravu těchto křivd. Odvolání nemělo žádný účinek a následně byl svolán druhý kongres, s cílem zorganizovat obranu kolonií proti britské armádě.

Britové se vracejí

Britové se pokusili dostat Boston pod kontrolu, což vedlo v roce 1775 k bitvě u Lexingtonu a Concordu, když se Britové snažili zabavit zásoby munice a zatknout vůdce Patriotů.

To se jim ale nepovedlo, a navíc korespondenční výbory rozhlásily zprávu o vítězství kolonií, čímž započal skutečný boj za nezávislost. Američané poté oblehli britskou armádu, během toho došlo k bitvě u Bunker Hillu.

V ní sice britská armáda dosáhla taktického úspěchu, neměl ale strategický význam. V té době se do čela armády postavil George Washington. Ten provedl skvělý manévr, když překročil řeku Delaware a uštědřil Britům porážku u Trentonu a Princetonu.

Vyhlášení nezávislosti

V květnu 1775 se sešli ve Filadelfii delegáti z dvanácti kolonií na druhém kontinentálním kongresu. V tu chvíli zakázal britský parlament jakýkoli obchod s koloniemi. O rok později uveřejnil ve Filadelfii publicista Thomas Paine leták Zdravý rozum:

Vzkaz obyvatelům Ameriky, v němž vyzval Američany, aby založil nezávislou společnost rozumu a práva. Na tomto kongresu byla 4. července 1776 přijata Deklarace nezávislosti severoamerických kolonií na Velké Británii.

Nový stát byl založen na osvícenských ideálech liberalismu, které Thomas Jefferson popsal jako nezcizitelná práva na „život, svobodu a hledání štěstí“.

Válka pokračuje

Tím ale nic neskončilo, Britové se stále nechtěli vzdát a boje pokračovaly. I když George Washington neměl dostatečně vyzbrojené a vycvičené vojsko, místní znali na rozdíl od britské armády velmi dobře terén. Američany navíc podporovali dobrovolníci z Evropy.

Vítězství Američanů v bitvě u Saratogy v roce 1777 vedlo Francii k uzavření spojenecké smlouvy s USA. O dva roky později se na americkou stranu přidali i Španělé a Nizozemci, čímž se vyrovnaly vojenské a námořní síly na obou stranách.

Kdo jiný než Washington

George Washington se osvědčil na více stranách. Byl výborným vojevůdcem, dokázal obratně jednat s Kongresem a guvernéry států, vybíral a mentoroval své vyšší důstojníky a zajišťoval podporu a výcvik svých vojsk.

Jeho největší výzvou byla hlavně logistika, jelikož Kongres ani státy neměly finanční prostředky na zajištění výstroje, munice, oblečení nebo potravin pro vojáky.

Budiž Spojené státy!

Dne 19. října 1781 kapituloval britský generál Charles Cornwallis, což de facto znamenalo konec války za nezávislost. O šest let později pak přijal ústavodárný konvent ve Filadelfii Ústavu, čímž se svazek států změnil na spolkový stát.

Po skončení války odplula v roce 1783 britská armáda z New Yorku a s ní odešli i vedoucí představitelé loajalistů. K překvapení všech si ale George Washington neuzurpoval moc, místo toho se vrátil na svou farmu ve Virginii.

První prezident

V roce 1787 se svolal konvent ve Filadelfii. Delegáti ze všech států sepsali novou Ústavu, která stvořila mnohem silnější a efektivnější ústřední vládu, se silným prezidentem a právem udělovat daně.

Nová vláda odrážela převažující republikánské ideály záruky osobní svobody a omezování moci vlády prostřednictvím systému dělby moci.

V roce 1791 došlo k přijetí Listiny práv, která obsahovala prvních deset dodatků k Ústavě, které zaručovaly individuální svobody jako je svoboda projevu a náboženského vyznání, právo na soud a konstatovala, že občané a státy mají vyhrazena práva.

V roce 1789 stanul v čele státu prezident George Washington. Klidných časů se ale ani v budoucnosti Spojené státy nedočkaly.

V roce 1776 došlo ve Filadelfii k vyhlášení nezávislosti.
V roce 1776 došlo ve Filadelfii k vyhlášení nezávislosti.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Záhady a napětí
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz