Žirafa je ze všech suchozemských savců nejvyšší, přesto si jí genetikové všimli až v loňském roce. Úplnou náhodou se jim podařilo zjistit, že po světě nekráčí jen jeden druh žirafy, ale hned čtyři.

Biologové se dlouho nemohli shodnout, kolik má žirafí druh (Giraffa camelopardalis) poddruhů. V potaz přicházely různé možnosti, od devíti až po jedenáct různých žiraf. Na zoubek problému se v roce 2016 rozhodl podívat doktor biologie Julian Fennessy.

S týmem expertů posbíral genetické vzorky různých žiraf, aby je mohl správně roztřídit do poddruhů. Výsledky studie překvapily celý svět.

Ukázalo se totiž, že rozdíly mezi jednotlivými jedinci jsou tak výrazné, že nemůže jít o genetickou vzdálenost na úrovni poddruhů.

Když se experti na problém důkladně zaměřili, podařilo se identifikovat čtyři různé, geneticky izolované druhy žirafy. Pro vzniklé skupiny museli vědci najít nové názvy.

Trochu si to ulehčili a novému druhu – žirafě severní – zůstal původní latinský název – Giraffa camelopardalis. Moc práce nedal ani název druhého druhu –  žirafa jižní (Giraffa giraffa).

Více si biologové hlavy potrápili se jménem pro zbývající dvě žirafy, které budou nadále v učebnicích jako žirafa mřížkovaná (Giraffa reticulata) a žirafa masajská (Giraffa tippelskirchi).

Žirafa v ohrožení!

Živočišné druhy jsou charakterizovány možností jedinců zplodit mezi sebou živá mláďata. Žirafy různých druhů se sice v zajetí páří, ve volné přírodě jsou však jednotlivé druhy reprodukčně izolované.

Přestože se celý svět raduje, že má o tři druhy žiraf víc, nabízí se otázka, jak je možné, že si toho nikdo nevšimnul dříve.

Biologové se brání tím, že o rozdílech ve tvaru skvrn, zbarvení nebo počtu růžků věděli, ale přikládali je odlišnostem mezi poddruhy.

Důvodem, proč tolik „nových“ žiraf uniklo pozornosti, je pravděpodobně fakt, že vysocí savci dosud nezaujímali přední příčky na žebříčku biologických top, kde jsou například ohrožení sloni nebo nosorožci.

Populace žiraf sice za posledních 30 let klesla asi o 40 %, ale stále jich v Africe pobíhá téměř 100 000. Na jeden druh to je relativně dost, proto si žiraf nikdo moc nevšímal.

Jenže nyní se ukázalo, že relativně početná je pouze populace žirafy jižní, která čítá kolem 44 500 samců, samic a mláďat.

Úplně špatně na tom není ani nejvyšší ze čtyř druhů – žirafa masajská. V Keni, Tanzanii a Zambii bychom napočítali 32 500 jedinců tohoto druhu. Vysoké počty se však netýkají dalších dvou žiraf.

Populace druhu žijícího na severu čítá dokonce méně, než 5000 kusů vysokých kopytnatců.

Objev slibuje naději

Před rokem 2016 byla žirafa na Červeném seznamu ohrožených druhů vedena s nálepkou „neohrožený druh“. Na konci loňského roku došlo k aktualizaci seznamu a všechny druhy žiraf jsou na něm od prosince s označením „zranitelné“.

Podle expertů může za dramatický úbytek žiraf hlavně lidská aktivita. S rozšiřováním zemědělské aktivity dochází ke zmenšování přirozeného prostředí velkých kopytníků. K počtu žiraf pozitivně nepřispívají ani pytláci a válečné konflikty.

Ochránci přírody si slibují, že v souvislosti s objevem nových druhů žiraf na sebe tato majestátní zvířata přitáhnou pozornost a bude se věnovat více energie jejich záchraně.

Bylo by totiž smutné, kdybychom stáda žiraf mohli pozorovat už jen v zoologických zahradách.