Jsou všude kolem nás, i když je nevidíme, ničí naši planetu a ohrožují životy všech. Každý člověk sní ročně nejméně 50 tisíc mikročástic plastů a stejné množství také vdechne. Dobrou chuť…
Přestože konkrétní dopady na lidské zdraví v případě mikroplastů známy nejsou, jedno je jisté, nejsou ničím pozitivním, co by bylo lidskému tělo prospěšné. Z vědeckých studií jasně vyplývá, že jsou škodlivé především z toho důvodu, že obsahují různé stabilizátory, zpomalovače hoření a jiné chemické látky.
Existují výzkumy, jež naznačují, že znečištění mikroplasty vede u některých živočišných druhů k neplodnosti.
Zamořené oceánské dno
Jeden z posledních výzkumů zaměřující se na přítomnost mikroplastů v přírodě se „vypravil“ na dno světových oceánů. Podle všeho se v hlubinách nachází minimálně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. S takovým číslem dřívější propočty absolutně nepočítaly. Celou výpravu za mikroplasty vedli specialisté z australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO). S nezměrnou pomocí robotické ponorky se badatelům podařilo shromáždit celkem 51 vzorků z oceánského dna, a to ze šesti různých míst ve Velkém australském zálivu, vše následně bylo podrobeno analýze, která zjistila, že na jeden gram sedimentu bylo přítomno v průměru 1,26 mikroskopických částic plastu, což odpovídá až 25krát většímu množství, než se kterým výzkumníci počítali.
Plasty, kam se podíváš
Aby vědci mohli dát kompletní data dohromady, využili také studie jiných organizací, z čeho jim nakonec vyplynulo, že se na oceánském dně skutečně nachází zhruba 14,4 milionu tun mikroplastů, což je cca 35krát větší množství, než kolik se jich pohybuje po hladině.
Vědci navíc podotýkají, že skutečné počty mohou být reálně mnohem vyšší, jelikož se výzkum odehrával v oblasti, která je vzdálená od lidských obydlí. „Plastové znečištění, které končí v oceánu, se zhoršuje. Výsledky ukazují, že mikroplasty skutečně klesají na dno oceánu,“ řekla autorka studie Justine Barrettová. Podle všeho se navíc očekává, že plastové znečištění ještě poroste.
Podle dat OSN z roku 2017 plave v mořích až 51 bilionů částic mikroplastů. Mikroplasty v mořích se mohou stát potravou mořských živočichů. V některých případech zvířata kvůli tomu uhynou, protože si jimi v podstatě „zalepí“ vnitřnosti.
Tím, že mikroplasty vstřebává mořská fauna do svých těl, se nakonec objeví i na talíři člověka.
Facebook
Twitter
RSS