Podle několika nashromážděných důkazů je patrné, že člověk není jediným tvorem, který dokáže truchlit při ztrátě blízkých osob. Gorily to umějí také. Jak tedy oplakávají své zesnulé?
Po dlouhou dobu se předpokládalo, že člověka od zvířat odděluje právě jeho schopnost truchlit za mrtvé. Tento mentální proces je totiž spojení s uvědoměním si, jaký význam má konečný stav – tedy smrt – a jak se pojí s emocemi, které v souvislosti s ním vyvstanou. V případě živočichů se jedná o známku vysoké intelektuální a emocionální vyspělosti.
Oplakávání ztracených členů sociální skupiny bylo již zpozorováno např. u slonů, psů či šimpanzů.
Nyní se k tomuto seznamu připojují i gorily.
Několikahodinové sledování Nová studie od Amy Porterové a Damiena Caillauda z americké instituce Dian Fossey Gorilla Fund International v rámci dlouhodobého výzkumného programu zacílila svou pozornost na pohřební chování goril. Biologové sledovali tvory ve třech zcela rozdílných situacích. Vše bylo zdokumentováno, přičemž sledování trvalo i několik hodin po jejich smrti.
Pro první dva případy měli badatelé vlastní hypotézy toho, jak se budou živočichové chovat, ale ve třetí skupině si nebyli zcela jistí.
Primáti jsou chováním blízcí lidem V první situaci figurovala smrt 35letého dominantního samce pojmenovaného Titus. Druhá zahrnovala smrt 38leté dominantní samice Tuck. Oba případy se zaměřily na druh gorily horské (Gorilla beringei beringei) v národním parku Volancoes ve Rwandě a vyvolaly stejné chování u členů jejich sociální skupiny, kteří se kolem mrtvých těl seskupili.
Syn zemřelé samice se navíc snažil nakrmit z matčina prsu, přestože se kojením již neživil, toto chování bylo podle badatelů pravděpodobně vyvoláno úzkostným stavem. Ve třetím případě se v centru pozornosti ocitl jiný poddruh gorily – gorila východní nížinná (Gorilla beringei graueri).
Mrtvé tělo objevila v národním parku Kahuzi-Biega v Kongu skupina goril stejného druhu, ale jiného sociálního začlenění.
Gorily seděly poblíž mrtvého těla.
Reakce goril na „nebožtíka“ Ve všech třech případech bylo prokázáno podobné chování. U některých goril, zejména u mladých samců, byly zpozorovány známky agrese, kdy se bili do prsou nebo kopali kolem sebe i do mrtvého. Z výzkumu vyplývá, že různé druhy goril se v blízkosti mrtvého chovaly podobně.
Od roku 2004 bylo v probíhajících studiích zaznamenáno 42 úmrtí goril horských u jedinců starších 3,5 let. Ve 22 případech však nemocný tvor opustil skupinu dříve, než zemřel, nebo byl opuštěn, když přestal se skupinou držet krok.
Další studie se tak do budoucna soustředí na okolnosti, za jakých jsou členové skupiny před smrtí opuštěni.
Facebook
Twitter
RSS