Historie her je stejně stará jako historie člověka. Prakticky od doby, kdy jsme poprvé vylezli z jeskyní, byly různé hry nedílnou součástí lidské kultury a především také jednou z nejstarších forem společenské interakce.

Za jednu z nejstarších her vůbec je považována Královská hra města Ur, která se skládala z 29 hracích kamenů a její stáří je odhadováno na 5000 let.

První hry na území, kde se nyní najdeme Českou republiku, pochází již od keltských kmenů.

Archeologům se podařilo v některých bohatších hrobech nebo poutních místech nalézt kostěné nebo skleněné hrací kameny, které byly pravděpodobně součástí komplikovanější hry. Z toho samého období je pak nález dvou kostěných hracích kamenů z naleziště u Hoštic.

Tyto hry pak také převzali slovanské kmeny, které na naše území přichází v 5. a 6. století. Svědčí o tom především nárůst nálezů hracích kamenů ve velkomoravském období. O jaké hry šlo a jaká byla pravidla, bohužel nevíme.

Hry středověku – šachy, kostky a vrhcáby

Hrací kostky v takové podobě jako je známe dnes (krychle s čísly od 1 – 6), byly zaznamenány již antickém období. Na českém území o nich ovšem první zmínku nalezneme až 11. až 13. století.

Narážky na ně lze nalézt ve statutech města, které zmiňují tresty za falešnou hru. Podvodníci tak mohli přijít o výhry, majetek nebo dokonce o palec.

Právě kostky totiž byly jednou z prvních hazardních her na našem území. Jejich pravidla byla o dost jednodušší, než u současných kostek, které si můžete zahrát v kasinu.

Cílem bylo hodit nejvyšší číslo se dvěma nebo třemi kostkami. Hra v kostky byla na našem území považována za nežádoucí a řada panovníků, včetně Karla IV, se ji snažilo úplně zakázat, nebo aspoň omezit.

Kromě hazardních kostek se na našem území ve středověku s oblibou hráli tako stolní hry. Mezi ty nejpopulárnější patřily šachy, dáma, ovce nebo třeba mlýnek. Na pomezí mezi kostkami a stolními hrami byly také vrhcáby.

Foto: Moravská galerie v Brně

Právě vrhcáby byly jednou z nejrozšířenějších her středověku. Hráči zde házeli kostkami a posunovali se po herním poli. Cílem pak bylo dopravit všechny vlastní hrací kameny na druhou stranu desky.

V Čechách o vrhcábech pochází první zmínky ze 14. století, obecně se nicméně předpokládá, že hru mohli znát již Féničané. U nás byly vrhcáby nejpopulárnější v 15. a 16. století.

Postupem času se pak z vrhcábů stala velmi populární hazardní hra, která vytlačila kostky. Stejně jako kostky i vrhcáby byly církví i městy omezovány. Již tehdy byl totiž hazard spojován s opilstvím, zadlužováním a dalšími společenskými neduhy.

Karetní hry

Karetní hry jako takové jsou známi již z roku 1375 z Francie a Itália, kde v té době vznikala první casina a vznikají první karetní hazardní hry jako baccarat nebo blackjack.

Na našem území se karty poprvé objevují až v 15. století a v následujících 200 letech úplně vytlačí kostky i vrhcáby.

Historicky můžeme karty rozdělit do 3 hlavních skupin:

Německé karty – 4 barvy, 32 karet v balíku

Italské karty – 4 barvy, 36 karet v balíku

Francouzské karty – 4 barvy, 52 karet v balíku

Nejoblíbenější přitom byly karty italské a francouzské, se kterými se dala hrát řada her. V 16. a 17. století jste si s nimi tak mohli zahrát dnes již neznámé hry jako flus, hromádky, pikety, fanztrappola nebo lancknecht. V roce 1702 u nás byla dokonce otevřena první továrna na karty.

S rozmachem karetních her se množili také karetní podvodníci. Ti se často převlékali za nižší barony a s oblibou obírali opilé vesničany. Nejčastěji k tomu používali označené karty nebo domluvené signály.

Podobně jako vrhcáby a kostky, byl i hazard s kartami postaven částečně mimo zákon. Jak je tomu ostatní i dodnes. V dnešní době ovšem nehrozí nezákonným hráčům až 3 roky vězení nebo tělesné tresty, jak tomu bylo dříve.

Foto: Walters Art Museum