James Nachtwey: Zjizvený

Neznáme jeho jméno, přesto se jeho tvář a výraz stává v roce 1994 tou nejvýmluvnější obžalobou nelidského a pro civilizovanou společnost nepochopitelného zločinu.

Vyhublý, vyčerpaný, znetvořený mačetou. Člověk, který si sáhl na dno, a to jen proto, že nechtěl zabíjet. Není to jen obličej, je to příběh vepsaný do tváře, emotivní rána mezi oči, která nenechá žádného empatického člověka chladným.

Když v mládí vidí fotografie z války ve Vietnamu a záběry amerického hnutí za občanská práva, rozhodne se James Nachtwey (*1948) stát fotografem a svými fotografiemi měnit svět. Fotografuje konflikty i sociální krize od Severního Irska, přes Salvador až po Somálsko.

Pokaždé je to síla, z které se tají dech, protože kromě geniální kompozice, nabízí každá jeho fotografie neuvěřitelně silný příběh.

James Nachtwey patří k nejvýznamnějším válečným reportérům. Získal řadu ocenění, včetně dvou World Press Photo, pěti zlatých medailí Roberta Capy a ceny ICP Infinity.

V roce 1994 je vyslán do Rwandy, kde právě většinoví Hutuové rozpoutali krvavou genocidu, během níž zavraždí milion lidí. Mačetami, noži, holemi, motykami. Většinou příslušníků menšinového etnika Tutsiů, ale také umírněných Hutů, kteří se do vraždění odmítli zapojit. Přestože fotografií na toto téma existují stovky, ty nejsilnější pořídil Nachtwey. Tu nejslavnější 1.

června 1994 v nemocnici Červeného kříže ve rwandské Nyanze, kde zahlédne mladého Hutu, kterého milice Interahamwe podezřívala ze soucitu s Tutsii. Skončil jako zajatec v jejich táboře smrti, kde přežil brutální mučení. Sotva může chodit, téměř nedokáže polykat ani mluvit, ale ani nemusí. Celý jeho příběh výmluvně vypráví fotografie, zachycující jeho znetvořenou tvář.

Stává se symbolem rwandské genocidy, nejslavnější fotkou roku a po zásluze zvítězí v prestižní soutěži World Press Photo.