Prostá, poklidná scéna z obyčejného života obyčejných lidí poloviny 17. století. Současně však obraz s tajemstvím, který obdivuje dokonce i takový barbar jako Adolf Hitler.
U Verneerů je v roce 1657 živo. Těhotná manželka, kupa dětí, tchyně, služka. Neustále někdo mluví, děti zlobí. A uprostřed toho všeho stojan a Jan Vermeer (1632–1675) malující obraz, který se pro něj stane typickým.
Zachycuje roh pokoje, kde u okna stojí dívka a čte dopis. Obyčejný život bez významných poselství, přesto obraz s tajemstvím. Co dívka čte? Milostný dopis? Oběžník?
![Ač je postava zachycena z profilu, její tvář lze spatřit jako odraz v okenních tabulkách. Vermeer často jako modelky využíval svých dcer nebo manželky, je tedy pravděpodobné, že dívka je jednou z nich. A podle některých expertů čte dopis od milence, který je prvním krokem k nevěře, což prý naznačuje rozkrojené ovoce na stole, které je symbolem hříchu.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/05/1-768x1004.jpg)
Ve tváří nemá výraz, který by napověděl, a dokonce to vypadá jako by se malíř snažil vyhnout všem nápovědám. Dokonce zamaluje obraz Kupida původně visící na stěně za ní.
Přesto se dodnes mnozí o jeho interpretaci snaží a předkládají občas až absurdní vysvětlení. I sám malíř by se nejspíš divil, co všechno údajně na obraz namaloval.
![Postava u okna je Vermeerův oblíbený motiv. Do roku 1660 stihl namalovat 25 obrazů žen postávajících u okna. Někdy se džbánem, někdy s vojákem, ale vždy na tomtéž místě.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/05/2-768x861.jpg)
V roce 1742 obraz koupí saský kurfiřt August III. (1696–1763) v domnění, že jde o dílo Rembrandta (1609–1669). Není jediný, v roce 1826, je pro změnu připsán Pieterovi de Hoochovi (1629–1684).
Už jako dílo Vermeerovo ho obdivuje Adolf Hitler (1889–1945), který se ho zmocní za druhé světové války a před nálety Spojenců ho nechá ukrýt v solném dole v Sasku.
Tady ho objeví postupující Rusové, kteří ho dovezou do Moskvy jako válečnou kořist.
Když mají v roce 1955 vrátit východnímu Německu všechna ukradená umělecká díla, žádají, aby si „jako poděkování za záchranu a vrácení světoznámých uměleckých pokladů“ mohli ponechat alespoň tento obraz. Němci odmítnou.
![Tento obraz se stane inspirací pro řadu dalších umělců, třeba fotografa Toma Huntera na známé fotografii mladé matky, která čte oznámení o vystěhování.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/05/3.jpg)