Je čistota skutečně půl zdraví?

Sprchujete se každý den? Jak často si myjete ruce? Žijeme ve věku, kdy se hon za tělesnou čistotou dávno proměnil v obsesi. Téměř sterilní prostředí, které se kolem sebe snažíme čisticími a sanitárními prostředky vytvořit, však není zdaleka tak přínosné, jak by se zdálo…

Mikrosouputníků, které si s sebou nosíme každý den, je zhruba 20krát více než buněk v našem těle (cca 200 bilionů). Ne všichni jsou nám pochopitelně ku prospěchu, ale valné části z nich vděčíme za normální fungování našeho organismu.

Technologický pokrok a způsob života v téměř sterilních podmínkách našich uzavřených a pečlivě udržovaných domovů jim však vyhlásil tichou válkou, což nám matka příroda vrací v podobě alergií, astmat či moderních nemocí, jako jsou migrény a deprese. Tzv. hygienická hypotéza, původně představená britským profesorem Davidem P.

Strachanem v roce 1989, předpokládá, že nedostatek infekčních onemocnění během dětství kvůli úzkostlivému udržování čistoty vede k zakrnění imunitního systému. Ten se pak v dospělosti projeví výše zmíněnými problémy.

Bylo by tedy výhodnější se prostě zašpinit?

Osobní zoologická zahrada

Tak jednoduché to samozřejmě není. Výzkumy ukazují, že po generacích užívání sanitárních výdobytků moderní doby jsme určitou část naší vnitřní fauny a flóry dohnali takřka na pokraj vyhubení. Podle studie Jeffreyho Gordona z Washingtonovy univerzity v St. Louis je různorodost bakterií v našem těle oproti lidem žijícím v před-industriálních společnostech o poznání nižší.

Právě to podle mikrobioložky Mary Roebushové dohání náš imunitní systém k šílenství: „Narušuje to normální flóru, která nás udržuje zdravé a schopné soupeření se škodlivými organismy. Imunitní systém, který operuje ve sterilním prostředí, je trochu jako mozek, jemuž odepřete veškeré smyslové podněty. Postupně se zblázní.

Proto také u lidí, kteří se snaží žít v maximální čistotě, pozorujeme zvýšený počet alergických a autoimunitních onemocnění.“