Pro někoho nádherný, jiní nad jeho vzhledem pobaveně zvedají obočí. Jeseter je ale plný zvláštností a zajímavostí. Poznejte rybu, které zásobuje svět luxusním kaviárem.
Podle vědců se jeseter vyvine zhruba před 80 miliony lety. Od té doby ale projde podivná ryba jen malými změnami. Jesetera si všimne již švédský přírodovědec Carl Linné (1707–1778), jenž ho popíše v roce 1758.
Přesnější svědectví nám o něm dává francouzský biolog Charles Lucien Bonaparte (1803–1857), synovec samotného Napoleona (1769–1821)! A řádně nad živočichem kroutí hlavou. Nesouměrná zadní ploutev, netradiční šupiny a hlavně protáhlý rypec připomínající nos, jaký měl Pinocchio!
A to není všechno, protože jeseteři jsou vybaveni čtyřmi hmatovými vousky. Těmi si pomáhají, když šmejdí po vodním dně. Protože nemají zuby, pouze nasávají všechno, na co narazí. V jejich chřtánu nejčastěji končí drobní korýši či menší ryby.
Stálice sladkých vod
A kde na pamětníky z pravěku můžeme narazit? Jeseteři jsou pěkně vybíraví, vyskytují se pouze na severní polokouli a zejména ve sladkých vodách. Tam, kde jsou řeky znečištěné, byste je hledali marně, jeseteři jsou totiž velice náchylní na čistotu. A když nastane doba páření, míří do klidných ramen řek.
Vymykají se i délkou života. Zoologové tvrdí, že jeseteři se v klidu dožijí i šedesátky! Extrémní čísla se týkají také stavby jejich těl. Ruští rybáři vytáhnou v roce 1827 exemplář, který váží 1500 kilogramů a měří úctyhodných 7 metrů! U běžných jedinců jsou ale numera spíše poloviční.
Zvláštní živočich patří mezi oblíbené úlovky, protože je jedním z hlavních zdrojů kaviáru. Lidé vyhledávají také jejich maso, využití najde i plovací měchýř. Ten se dříve používal jako čiřidlo při výrobě piva a vína. Od praktiky se ale postupně upustilo.
To se nedá říct o kaviárovém průmyslu, které zplundruje takřka celou populaci jeseterů. Dnes je na 85 % druhů této ryby na pokraji vyhynutí! Ostatně v Česku se běžně objevuje až do roku 1917. Dnes lze v našich vodách zahlédnout pouze jesetera malého.
Skok znamená smrt
Za zmínku stojí i jeho nepředvídatelné chování, protože jeseteři často vyskakují z vody. Následné šplouchnutí je slyšet i na míle daleko! Zatím se nikomu nepodařilo zjistit, jaký je skutečný důvod. Biologové tvrdí, že by mohlo jít o chytání kořisti, formu komunikace či vábení při rozmnožování.
Mezi nejpravděpodobnější teorie řadíme zbavování se nežádoucích parazitů! Šplouchnutí může přinést i smrt, například v roce 2015 jeden z jeseterů vyskočí a při dopadu do člunu usmrtí pětiletou dívku!
Ryba pronikne také do historie, můžeme na ni narazit u belgické světice Amalbergy z Temse (741–772). Podle legend má žena překročit řeku na velké rybě a tou má být právě jeseter.
Facebook
Twitter
RSS