Velšský šlechtic Edmund Tudor má díky svému původu vysoké postavení. Jeho matkou je totiž královna-vdova Kateřina z Valois, takže je nevlastním bratrem anglického krále Jindřicha VI.

Bratři se ovšem liší příslušností k váženým rodům. Zatímco Jindřich (1421–1471) pochází z Lancasterů, díky Edmundovi stoupá hvězda rodu Tudorů.

Nebude to ale ještě sám Edmund (1430–1456), kdo ji vynese až na samotný vrchol a nechá rozzářit nejjasněji. Tím bude až jeho syn Jindřich (1457–1509)…

Země zbavená tyrana

Zpočátku to ale na velkou budoucnost chlapce z velšského hradu Pembroke nevypadá. Na svět přichází dva měsíce po smrti svého otce, a tak se ho ujímá strýc.

Vzhledem k tomu, že rodina podporuje Lancastery, musí dokonce načas opustit zemi, když se k moci v době takzvané války růží dostane Edward IV. (1442–1483) z konkurenčního rodu Yorků.

I mezi Yorky se pak ale odehrávají tahanice o trůn, a tak roste podpora Jindřicha, skrývajícího se zatím v Bretani. „Bylo mi dáno, abych porozuměl podpoře mého oprávněného nároku na dědictví koruny a zbavil zemi nepřirozeného tyrana,“ přijímá výzvu Jindřich.

Se svými přívrženci se v létě 1485 vyloďuje v jižním Walesu a staví se do čela odporu proti momentálnímu panovníkovi Richardovi III. (1452–1485).

V bitvě u Bosworthu 22. srpna 1485 Jindřich Richarda slavně poráží, ukončuje tak válku růží a Richard se stává posledním anglickým panovníkem, který padl v boji.

Mění rodový erb

Jindřich VII. je 30. října téhož roku korunován, a aby sjednotil znepřátelené rody, bere si hned na počátku následujícího roku za manželku Alžbětu z Yorku (1466–1503), dceru Edwarda IV. Nové spojenectví se záhy odráží i v podobě rodového znaku, takzvané tudorovské růže.

Je totiž spojením bílé růže Yorků a červené růže Lancasterů. Tudorovci vytvoří královskou dynastii, která bude ovládat trůn až do počátku 17. století a zaslouží se o to, že se Anglie promění ze země rozvrácené vnitřními konflikty v evropskou mocnost.

(Zdroj: HISTORY revue)