Historie

Jízdárna ve Světcích: Čím se Windischgrätz chlubil hostům?

Jízdárna ve Světcích: Čím se Windischgrätz chlubil hostům?

Vysnil si velkou reprezentativní jízdárnu, kam bude s hrdostí zvát své hosty. „Bude mnohem lepší než ta ve Vídni!“ plánuje Alfred Windischgrätz a na stará kolena se do finančně náročného projektu skutečně pouští.

Řadu let věrně sloužil habsburské monarchii. Na jaře 1849 je však polní maršál Alfred Windischgrätz (1787–1862) jako „nepotřebný“ penzionován a stahuje se do ústraní. Velkou pozornost nyní věnuje svému tachovskému panství, které začíná zvelebovat. Areál zrušeného paulánského kláštera ve Světcích se rozhodne přebudovat na reprezentativní zámek a současně zde postaví velkolepou novorománskou jízdárnu.

Autoři velkolepého objektu mysleli v první řadě na jeho funkčnost.

Funkčnost na prvním místě

Windischgrätz spěchá, jako by tušil, že mu už moc času na tomto světě nezbývá. Jízdárna ve Světcích se začíná stavět v roce 1858 a již o tři roky později je dokončena! Když do ní vstoupí první hosté, úžasem oněmí. Jen samotná hala má rozměry 40 x 20 metrů a z každého detailu monumentální stavby je patrné, že vyrostla podle pečlivě promyšleného projektu, jehož autoři mysleli hlavně na funkčnost. „Nechyběl důmyslný a dokonalý větrací systém ani dvojitá střecha, jejíž unikátně řešenou prosklenou částí pronikal do jízdárny dostatek přirozeného světla. Vše bylo promyšlené tak, aby se tu cítili dobře jak koně, tak jejich jezdci a diváci,“ vypočítává přednosti druhé největší jízdárny (po té vídeňské) ve střední Evropě současný publicista Pavel Halla. Bohužel, sám kníže se z ní dlouho radovat nebude. V březnu 1862 umírá.

Jízdárna ve Světcích má podtrhnout lesk jeho rodu.

Demolice by byla drahá

Svému účelu bude jízdárna sloužit ještě za první republiky, ovšem po druhé světové válce to s ní jde rychle s kopce. Komunisté nechávají tento symbol aristokracie 19. století chátrat a místo koní budou po prostorné hale běhat například fotbalisté! Neudržovaný objekt se pomalu změní v ruinu a v roce 1981 padne rozhodnutí o jeho demolici. Jak ale vysvětluje kastelán tachovského zámku Pavel Voltr, „když se vyčíslovaly celkové náklady a řešil se problém s odstraněním sutě z jízdárny, bylo rozhodnuto, že se jízdárna bourat nebude a ponechá se svému osudu“. Díky kvalitní konstrukci se vzácná památka naštěstí dožije roku 1989 a o 11 let později je zahájena její rozsáhlá rekonstrukce.

V závěru života zvelebuje maršál svoje tachovské panství.

Více z Historie

Vražda Filipa Makedonského: Měla v ní prsty jeho vlastní manželka?

Historie23.10.2020

Pád Konstantinopole: prach, trosky a ulice zbrocené krví

Historie20.10.2020

Odvážný Sókrates: Otec moudrosti na bitevním poli

Historie16.10.2020

Měla ošklivá káčátka zachránit Evropu?

Historie14.10.2020

Bitva u Poitiers: Triumf Černého prince

Historie13.10.2020

Bitva u Kresčaku: Těžká jízda proti lučištníkům

Historie2.10.2020

Bulharský poklad: Rilský monastýr vzdoroval Osmanům

Historie30.9.2020

PROJEKT FORTITUDE Kde udělal Hitler chybu?

Historie25.9.2020

Nenáviděl Ludvík XIV. od dětství Paříž?

Historie23.9.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat