Joan Lowellová: Baron Prášil v sukni

Prožije prý to nejpozoruhodnější dětství, jaké může dítě mít. Plaví se po mořích s drsnými námořníky, loví s nimi žraloky i velryby, učí se správně po námořnicku klít.
Když v roce 1929 své vzpomínky na dětství sepíše, stává se kniha jednou z největších předválečných senzací a vzápětí jedním z největších literárních skandálů.

Dětství mezi mořskými vlky

Joan Lowellová (1902–1967) vzpomíná, že jí nebyl ani rok, když se škuner Minnie A. Caine jejího otce, kapitána Nicholase Wagnera, stal její „kolébkou o čtyřech stěžních, která mě houpala nad hlubinou mořskou vytrvaleji než nejtrpělivější matka“. Až do 17 let vyrůstá na lodi mezi drsnými námořníky. Spí v houpací síti, plavat ji učí tak, že ji hodí do vody, a jak roste, učí se být správným námořníkem. „Naučila jsem se zacházeti s plachetním pasem a říditi kormidlo, plivati obloukem proti větru, přijímati výprask bez kvičení, bráti život, jak právě běžel, a nefňukati.“ Dokáže harpunovat velrybu i čtyři minuty klít, aniž by opakovala jediné slovo. Často hraje s posádkou svlékací poker, prodává domorodcům cetky, pomáhá s amputací nohy raněného námořníka a o ženské anatomii se dozví, když uloví a rozpárá břicho samici žraloka. Přežije ztroskotání, plave téměř pět kilometrů ke břehům Austrálie a ještě se přitom snaží zachránit tři koťata.

Během týdne je z knihy hit

V roce 1929 jí nakladatelství Simon & Schuster zaplatí za rukopis autobiografie částku odpovídající dnes 17 milionům korun. Její příběh je neuvěřitelný a ve své bezprostřednosti plné námořnického slangu neodolatelný. „Umínila jsem si, že nebudu psát tak suše jako lodní deník,“ prozrazuje v předmluvě a slib dodrží. Autobiografie jsou právě v módě a ta její je opravdu „hustá“. Není divu, že se okamžitě stává bestsellerem (v roce 1930 vychází také u nás pod názvem Děvče mezi námořníky). Vychvalují ji čtenáři i kritika. Slavný D. W. Griffith (1875–1948) kupuje filmová práva za částku ve výši 26 milionů korun. Joan se stává idolem a vydavatelství na její počest pořádá velkolepý mejdan pro 500 prominentních hostů. Jenže to všechno má háček… Pravda vychází najevo o měsíc později, kdy se provalí, že celá kniha je jen fikce, protože Joan v mládí nevytáhla paty z rodného Berkeley v Kalifornii.