Na jednom z nejpřísněji střežených míst světa v americkém Kentucky se ukrývá obrovský trezor a v něm nevídané množství amerického bankovního zlata. Alespoň tak praví oficiální verze.

Podle té neoficiální zlato z trezoru dávno zmizelo a nikdo netuší, kde se nachází nyní, nebo co vlastně trezor ve Fort Knox střeží.

Vojenská základna Fort Knox na severu státu Kentucky je skutečnou americkou chloubou. Na opevněném území o rozloze působivých 441 kilometrů čtverečních, což je jen o něco méně než rozloha Prahy, se nachází několik objektů rozličného využití.

Tím nejvýznamnějším je obrovský a ostře střežený trezor. Je to prý zcela nedobytná pevnost a jedno z nejbezpečnějších míst světa.

Existuje k tomu dobrý důvod, právě v tomto trezoru na základně Fort Knox je totiž uloženo ohromné množství zlata či jiných drahých položek, které patří vládě Spojených států nebo jí byly svěřeny.

O tom, že jde o bohatství, které si běžný smrtelník nedokáže ani představit,  vypovídá někdejší prohlášení amerických představitelů, kteří se vychloubají, že USA vlastní více zlata než Čína, SSSR, Švýcarsko, Japonsko a Saudská Arábie dohromady.

Fort Knox má být místem, kde je uloženo velké množství tohoto zlata. Má to ale háček – existuje řada ne zcela neopodstatněných tvrzení, podle kterých je zlato ve Fort Knox jen nafouknutou bublinou a trezor ve skutečnosti zeje prázdnotou. Mohou být tyto teorie pravdivé?

Mnoho povyku pro nic

Na nedobytný trezor dohlíží nejen až 30 000 vojáků, ale také bezpočet alarmů, bezpečnostních kamer a mikrofonů či dokonce minová pole, ostnatý drát, elektrický plot, těžce ozbrojené stráže, tanky, dělostřelectvo, vrtulníky či obrněné transportéry.

Pokud by se někomu přeci jen podařilo všechny tyto překážky překonat, bude se nakonec muset vypořádat s 22tunovými dveřmi trezoru o tloušťce přes 50 centimetrů, které jsou odolné proti vrtání i výbuchu.

Již nějakou dobu se však objevují spekulace, že je to celé jen divadlo, které má v americké veřejnosti vyvolat pocit bezpečí a zajistit, aby se za žádnou cenu nepřišlo na to, že sklad zlata je ve skutečnosti prázdný!

Jsou to jen nepodložené konspirační teorie, nebo je na odvážných obviněních něco pravdy?

První pochybnosti

V trezoru za hradbami základny Fort Knox má být uloženo přes 5000 tun národního zlata. Problém  je, že ho zodpovědné osoby odmítají ukázat a tak jsou všichni odkázáni jen na ubezpečení, že zlato je v pořádku.

První pochybnosti zřejmě začínají hlodat už v hlavě někdejšího amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera (1890–1969), který zanedlouho po uvedení do funkce v roce 1953 nařídí audit.

Ten údajně odhalí, že množství zlata uloženého v trezoru neodpovídá původně sděleným informacím. Je ho prý podstatně méně!

Pochybnosti nad stavem zásob zlata ve Fort Knox opakovaně vyjadřuje také známý americký kongresman a bývalý prezidentský kandidát Ron Paul (*1935), který dokonce navrhuje zákon, jímž by vynutil audit skladu.

Podle dostupných informací totiž řádný audit skladu nikdy neproběhl. Je možné, že ve skladu vůbec žádné zlato není? „Je to možné,“ odpovídá Ron Paul, když tato otázka při rozhovoru s novináři zazní.

O lecčem možná vypovídá také fakt, že je jeho návrh zákona nakonec americkou vládou zamítnut.

Podezřelé úmrtí

Je zřejmé, že znepokojení nad skutečným obsahem trezoru přetrvává už nejméně od 50. let minulého století. Teprve v roce 1974 se ale věcí začíná obsáhleji zabývat také americký tisk.

Vše odstartuje úmrtí, k němuž dojde 3. července 1974. 59letá Newyorčanka Louise Auchincloss Boyer toho dne umírá po pádu z okna svého bytu v 10. patře.

Úmrtí je uzavřeno jako sebevražda a jako sebevražda by nejspíš bylo čtenáři deníku New York Times bez pochybností přijato, kdyby dotyčná nebyla vnučkou Edwarda Mandella House (1858–1938), prezidentského poradce a muže, který kongresem protlačil zákon o federálních rezervách schválený v roce 1913. A kdyby vzápětí nevyšlo najevo, že právě ona byla původně anonymním zdrojem bulvárního plátku National Tattler, který pouhé tři dny před její domnělou sebevraždou otiskl článek s titulkem „Ve Fort Knox už není žádné zlato!“ Vypátral někdo, že to byla právě Louise Auchincloss Boyer, kdo novinářům předal informace o prázdném trezoru? Mohla být dokonce odstraněna, aby neprozradila víc?

Mlčení je zlato

Smrt ženy pochopitelně spustila lavinu dalších a dalších článků, pobouřených reakcí veřejnosti a také otázek na stav zlata ve Fort Knox. Stejně jako mnohé další aféry, i tato postupem času odeznívá.

Nezmizí však docela a ještě v současnosti se najdou hlasy, které nepříjemné otázky kladou dál. Dostat se k informacím však není snadné.

Umlčování nepohodlných svědků, zejména jde-li o národní zájmy, je poměrně rozšířenou praxí a své o tom mohou vyprávět i další nešťastníci, kteří sice přežili, ale jejich reputace byla nenávratně zničena.

Jedním z nich je bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu francouzský ekonom Dominique Strauss-Kahn (*1949), který se o stav zlata ve Fort Knox začne zajímat v roce 2011, kdy je americká ekonomika na pokraji krize.

Tehdy také znovu zaznívá hlas Rona Paula vybízející k prodeji části zlatých zásob. Paul však není vyslyšen a finanční krize o dva roky později vrcholí tím, že USA vyčerpají celý svůj rozpočet a mnoho úřadů je na několik dnů uzavřeno.

Ani v tu chvíli však vláda nechce o zlatu z Fort Knox nic slyšet. Proč jsou Spojené státy tak citlivé na otázky kolem obsahu daného trezoru?

Falešná obvinění

Strauss-Kahn na svou zvědavost tvrdě doplatí poté, co naváže kontakt s několika odpadlíky z vazbami na CIA, od nichž dostane přesvědčivé důkazy o tom, že trezor ve Fort Knox zeje prázdnotou.

Francouzský ekonom se tehdy s žádostí o pomoc obrátí na dobrého přítele, egyptského bankéře Mahmúda Abdela Salama Omara (*1936).

Omar má Strauss-Kahnovi pomoci dostat důkazy o USA do bezpečí, jenže oba muži jsou několik dnů poté v New Yorku zadrženi a obviněni ze sexuálního obtěžování pokojské.

Obvinění jsou ovšem jen těžko uvěřitelná, vždyť 74letý Omar je zbožný muslim, kterému fyzický kontakt s cizí ženou jeho víra přísně zapovídá!

Muži jsou nakonec obvinění zproštěni, jejich kariéra je však zcela v troskách stejně jako věrohodnost jejich tvrzení o prázdném trezoru. Byla nařčení vykonstruována za účelem zdiskreditovat nepohodlné svědky?

Vojáci hlídají atrapy

Navzdory urputným snahám USA o mlčení pochybovačů se čas od času vynoří další nepříjemná svědectví. Na malér je zaděláno také v říjnu roku 2009, kdy do Číny dorazí dodávka zlata původem z Fort Knox.

Provedené rutinní testy ovšem údajně odhalí, že jde o podvrh a „zlaté“ cihly jsou ve skutečnosti z wolframu! A zřejmě nejde o ojedinělý incident, neboť jistý anonymní zdroj novinářům tvrdí, že „globální trh je doslova nacpaný padělanými cihlami.

Je to dost na zničení světového trhu.“ To koresponduje se svědectvím dalších informátorů, kteří tvrdí, že zlato z Fort Knox je již dávno pryč a nyní jsou v trezoru nastrčené pozlacené pruty. Kam ale zlato zmizelo? Bylo přesunuto jinam, nebo snad není západní velmoc tak bohatá, jak tvrdí?