O katastrofách všeho druhu čteme dennodenně, ale většinou se nás přímo nedotýkají: Jednoduše proto, že k nim dochází tisíce kilometrů daleko od naší domoviny. Svou vlast obecně vnímáme jako velmi bezpečné místo a potvrzují to i nejrůznější žebříčky.

Například tisková zpráva britského institutu pro hospodářství, ze které Česká republika vyšla jako desátá nejmírumilovnější země na světě. V indexu pojišťovny FM Global byla označena za místo, kde nehrozí žádné přírodní katastrofy kromě záplav.

Na statistiky bychom přesto neměli stoprocentně spoléhat, neboť i u nás došlo k událostem, které se do dějin navždy zapsaly černým písmem.

Připomeňme proto si nejrozsáhlejší katastrofy za posledních sto let a zapamatujme si, že i v jednom z nejbezpečnějších států hrozí smrtelná nebezpečí.

Výbuch v muniční továrně Škodových závodů neboli Bolevecká katastrofa

Ne vždy je na vině příroda. Během první světové války došlo k jedné z největších válečných tragédií v Plzeňském kraji. Dne 25. května 1917 v muniční továrně „Střílna“ zemřelo následkem řetězové exploze přes dvě stě lidí.

Tedy oficiálně – přesný počet mohl být mnohem vyšší. V areálu se pohybovalo bezmála 2600 osob a dobové záznamy se nedochovaly. Důvodem neštěstí byl výbuch vadné miny, ale také hrubé porušování základních bezpečnostních a hygienických předpisů.

A zatímco dnes je na rizikových pracovištích standardem povinné pojištění odpovědnosti za škodu, před více než sto lety podnik i rakouské úřady událost tutlaly a zlehčovaly.

Jediným odškodněním byla úhrada pohřbu.

Následky výbuchu v muniční továrně Škodových závodů.

Mrazivá zima v letech 1928 – 1929

Začátkem roku 1929 padl v tehdejším Československu teplotní rekord. Rtuť na teploměru padala tak dlouho, dokud se nezastavila na hodnotě -42,2 stupně Celsia.

Bezesporu šlo o nejmrazivější zimu v novodobé historii a počet umrzlých lidí čítá minimálně několik set. Studená smrt si přitom nepřišla jen pro lidi bez střechy nad hlavou – z dobových záznamů lze vyčíst, že lidé umrzali ve svých domovech.

Počasí napáchalo rozsáhlé škody, ze kterých se obyvatelé dostávali ještě dlouho poté.

Naprostá většina obyvatel si tehdy o pojištění majetku mohla nechat jen zdát.

Tragická srážka vlaků u Stéblové

Po srážce parního vlaku 608 a protijedoucího motorového vlaku 653 zbyla děsivá bilance. Na následky železniční tragédie, jejíž přesná příčina zůstala zahalena tajemstvím, zemřelo 118 cestujících a 110 jich bylo zraněno. Dodnes jde o největší vlakové neštěstí.

Letecká nehoda nedaleko Suchdola

Datum 30. října 1975 bude navždy spjato s nejtragičtější leteckou událostí. Poblíž pražského Suchdola, po kolizi s terénem, došlo během přistávání za špatné viditelnosti k nárazu amerického letadla DC-9. Na palubě se v době letu nacházelo 120 osob.

Přežilo jich pouze 41. Mezi obětmi byly především Čechoslováci, kteří se letadlem vraceli z dovolené v Černé hoře.

Povodně v roce 2002

Na rozsáhlou přírodní katastrofu si většina národa pamatuje, jako kdyby se udála teprve nedávno. Od povodní z roku 2002 nás přitom dělí 18 let. Zasaženo bylo kolem osmi set obcí a některé byly zcela zničeny. Nejhůře dopadly obce Metly a Zálezlice.

Lidé, jejichž domovy nechránilo pojištění domácnosti, se najednou ocitli v existenční krizi.

Během povodní došlo k evakuaci 225 tisíc obyvatel a celková výše škod přesáhla 73 miliard korun. Šlo o největší přírodní katastrofu od povodně z roku 1845 a o život přišlo 17 lidí. Průtok vody na Vltavě dosáhl 5300 m³/s.