Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé 170 metrů s klenbou, tyčící se do výše 24 metrů, se objevují trhliny.
K vyboulenému zdivu se přidávají uvolněné a padající kameny a celá budova se naklání…„Základy v měkké zemi nejsou vybudovány dostatečně pevně,“ zní verdikt přizvaného Thomase Grahama Jacksona (1835–1924), jednoho z nejuznávanějších britských architektů své doby.
Stojí na roštu
Své odborníky přivádí na místo stavební inženýr Francis Fox (1844–1927). Zkušební vrt poskytne představu o konstrukci.
Za normanských dob stavitelé vzhledem k nestabilnímu podmáčenému podloží uložili základy katedrály na obří rošt z bukových kmenů. Některé z nich po devíti stoletích podlehly zkáze, a oslabený rošt už nedokáže tíhu kamenného kolosu nad sebou unést.
Sondy odhalují, že pod roštem ve třímetrové hloubce leží vrstva rašeliny, a teprve o další tři metry níž je pevnější podloží.
Zrádná voda
Jackson s Foxem přicházejí s řešením. Bude třeba vykopat zhruba 50 tunelů, dostat se až ke kamenné vrstvě a na ní vypodložit bukový rošt novými základy z betonu. Nedlouho po zahájení prací ale stavbu postihne katastrofa.
Po odstranění části rašeliny se do volného prostoru natlačí spodní voda. Nasazena jsou parní čerpadla, ale katedrála se naklání stále víc.
Tlak vody narušuje v podzemí i to, co dosud bylo pevné. Na jaře 1906 se zdá, že svatostánek z 11. století je definitivně odsouzen k záhubě
Šest let ve skafandru
Jmenuje se William Walker (1869–1918) a ve své době je všeobecně uznáván jako nejzkušenější potápěč. Přijíždí 5. dubna 1906 i se svým skafandrem, vážícím 90 kilogramů. V něm stráví následujících šest let.
Musí odstranit rašelinovou vrstvu a uzavřít cestu přitékající vodě. Do šestimetrové hloubky během té doby nanosí 900 000 cihel, 115 000 betonových bloků a 25 000 vaků s rozdělaným betonem.
V roce 1911 vypluje Walker na hladinu naposledy a odčerpávání vody může konečně začít. „Walker dokázal to, co před ním nikdo jiný. Položil základy celé katedrály,“ pochvaluje si stavitel Jackson. 15. července 1912 se v katedrále koná děkovná bohoslužba.
