Superman, Iron Man, Batman nebo Captain America. Tyto hrdiny dnes zná každý. Komiksy slaví neuvěřitelný úspěch, a to hlavně díky filmovému zpracování. Svou cestu si však musely dlouho hledat. Jak vlastně tento fenomén vznikl? A proč se ujal i v našich končinách třeba v podobě Rychlých šípů?

Kladný maskovaný hrdina s výjimečnými schopnostmi nebo technologickými vymoženostmi, který pečlivě střeží svoji dvojí identitu. Takový muž nebo žena má reprezentovat kladné vlastnosti a dobrotu lidské povahy.

Jeho protikladem zákonitě musí být superzločinec s podobně silnými schopnostmi. Tak se dá ve zkratce popsat základní scénář komiksu. Ostatně k superhrdinům se dají zařadit již mytologičtí hrdinové, kteří disponovali nadlidskými dovednostmi.

Oblíbené novinové útržky

Samotné slovo komiks vzniklo z anglického „comic strip“.  Tak se označoval pruh dvou až šesti obrázků, který se objevoval nejčastěji ve spodní části novin či časopisů. Díky stripům se tak čtenáři mohli lépe orientovat v celém příběhu.

Strip většinou vycházel po jednotlivých dílech v pravidelných intervalech, třeba v sobotních přílohách. Později z něj vznikaly celé sborníky. Vizuální stránku komiksu tvoří rámečky, bubliny a další grafické symboly.

Každý symbol něco znamená

Jednotlivé rámečky obrázky rozdělují, čímž čtenáři zjednodušují „práci“, aby příběh snadno pochopil.

Nejtypičtější vizuální formou komiksu jsou bubliny zobrazující přímou řeč, která bývá někdy ohraničena vlnovkou, a tím autoři vyjadřují myšlenky konkrétních postav.

Velmi často se lze setkat také s grafickými symboly, jež zobrazují emoce a myšlenkové pochody postav. Takovým případem může být třeba rozsvícená žárovka, představující nápad nebo srdce, které symbolizuje lásku.

Citoslovce řeknou vše

Stejně důležitý je samotný text, umístěný v jednotlivých bublinách. Autoři používají různé typy písma a fonty, díky čemuž čtenář snadno zjistí, v jaké náladě se osoba nachází. Roztřepaný nebo tučný font například znázorňuje důležitost sdělení.

V neposlední řadě celou atmosféru podtrhují citoslovce. Většinou se jedná o výrazy symbolizující zvuky – například BUM! PRÁSK! GRR! a podobně.

Komiksy ve starověkých říších

Kde však komiksy vznikly? Jejich původ lze vystopovat již v prehistorických jeskyních nebo v egyptských hieroglyfech. Už tenkrát lidé znázorňovali svoje příběhy pomocí obrázků, propojených nějakým textem.

Zřejmě nejznámějším dílem, které se dá považovat za původní komiks, je francouzská, sedmdesát metrů dlouhá Tapisérie z Bayeux, která znázorňuje útok Normanů na Anglii v roce 1066.

Americká záležitost

Novodobý komiks má však pevné kořeny ve Spojených státech amerických. Poprvé se zde objevil v roce 1896. Jednalo se o vizuální strip Yellow kid neboli Žluťásek, jehož tvůrcem byl Richard Oucault.

Žluťásek se tak dá považovat za prvního moderního komiksového hrdinu. Jednoduché čtení si získalo u lidí obrovskou oblibu a jednotlivé stripy vycházející v denním tisku se začaly vázat do sešitů a následně i do knih.

Superman vs. Batman

Hlavní komiksový boom však odstartoval v roce 1938, kdy v časopise Action Comics vyšlo první číslo Supermana, kterého vytvořili židovští autoři Jerry Siegel a Joe Shuster.

Tento hrdina měl být původně zločinec, ovšem kreslíř Joseph „Joe“ Shuster z něj udělal kladného hrdinu. Superman se stal inspirací pro další příběhy. Krátce po něm se zrodil Batman, pravý opak Supermana.

Nedisponoval žádnou supersilou a bojoval jako obyčejný člověk. Při jeho tvorbě byla Bobu Kaneovi inspirací renesanční podoba létajících strojů Leonarda da Vinci. Batmanovo alter ego pak vymyslel Bill Finger.

Velký úpadek

Po tomto úspěchu se autoři pokoušeli rozšířit komiksy o další žánry, jako jsou westerny, horory nebo sci-fi. Jenže kvůli přílišnému násilí, které komiksy často zobrazovaly, byl vyhlášen tzv. Comics Code Authority, který celý žánr v očích veřejnosti poškodil.

Každý komiks se musel podrobit přísnému schvalovacímu řízení, a to zapříčinilo bankrot mnoha vydavatelů. Prodej i zájem o komiksy u čtenářů rapidně klesl.

Letíme do vesmíru

V 50. a 60. letech se ústředním tématem ve Spojených státech staly cesty do vesmíru, a to se zákonitě promítlo i do komiksového žánru. Začaly vznikat příběhy odehrávající se ve vesmíru, příběhy s mimozemšťany, roboty či nejrůznějšími nadčasovými vynálezy.

V té době se potřebovalo dostat z finančních problémů hlavně vydavatelství Marvel Comics. A podařilo se. V roce 1961 přišli Stan Lee s Jackem Kirbym s komiksem Fantastická čtyřka.

Tito dva muži následně vyprodukovali velké množství dodnes slavných komiksových postav – Hulk, Daredevil, Doctor Strange nebo naprosto zásadní sérii X-menů.

Zlomový Pavoučí muž

Největší průlom však zaznamenala postava Spidermana, který měl svůj debut v roce 1963. Čím se stal tento hrdina odlišným od ostatních?

Nenápadný kluk, jenž získá své nadlidské schopnosti pouhou náhodou po kousnutí radioaktivním pavoukem, si získal srdce mnoha čtenářů, kteří se s ním dokázali snadno ztotožnit. Díky tomuto úspěchu získal Marvel proti konkurenci obrovskou výhodu.

A co Evropa?

Komiks neslavil úspěch pouze v Americe, jeho vliv se promítl i v Evropě. Ovšem evropští autoři si šli vlastní cestou a cílili především na děti. Prvním francouzsko-belgickým komiksem se staly příběhy Zig et Puci.

Na tento úspěch pak navázal v roce 1929 Georges Prosper Remi, známější jako Hergé, který vytvořil oblíbeného Tintina, respektive Tintinova dobrodružství. Toho si lidé tak oblíbili, že první stripy byly převedeny okamžitě i do sešitů. Vyšlo přes dvacet čtyři alb.

Veleúspěšná galská dvojice

Francie jednoznačně zabodovala s dvojicí Asterixem a Obelixem, které v roce 1959 vytvořili René Goscinny a Alberto Uderzo. Asterix, bojovník s elixírem nadpozemské síly, se poprvé objevil v časopise Pilote.

O dva roky později bylo vydáno první komiksové album pod názvem Asterix z Galie. Goscinny vložil Asterixovi do vínku spíše chytrost než hrubou sílu, a proto se Uderzo rozhodl, že doplní tuto postavu o silného muže, kterého známe jako Obelixe.

Černobílé Japonsko

Zcela nezávisle vznikal komiks v Japonsku. Vyvíjel se hlavně po druhé světové válce, někteří literární historici jsou však přesvědčeni, že tento žánr zde sahá až do 11.–13. století. Podle všeho dnes představuje 40 procent všech tištěných publikací v Japonsku.

Manga, jak se japonskému komiksu říká, se vydává v časopisech, ve kterých se nachází více sérií od různých autorů. Pokud má u čtenářů úspěch, příběh se vydává samostatně. Manga se na první pohled pozná.

Postavy mají velké oči, různé tvary účesů, malý a špičatý nos a často používají citoslovce. Na rozdíl od amerických komiksů má černobílou barvu a čte se opačným směrem, tedy zprava doleva.

Válka přeje komiksům

Ani v našich zemích autoři neváhali. Jaroslav Foglar stvořil Rychlé šípy, jimž kreslíř Jan Fischer vtisknul charakteristickou podobu. Příběhy chlapecké pětice začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel.

Foglar Rychlé šípy považoval za své největší životní dílo, které mělo za cíl vést děti ke správnému chování, a díly tak často končí nějakou radou nebo poučením. Vedoucí Rychlých šípů Mirek Dušín se postupem času stal synonymem bezchybného kladného hrdiny.

Hlavně pro děti

V 50. a 60. letech u nás komiksy vycházely hlavně v časopisech pro děti a mládež – v Pionýru, ABC či Mateřídoušce. Největší úspěch přišel v roce 1969, kdy vznikl populární Čtyřlístek, jenž je populární i v dnešní době.

Série příběhů Myšpulína, Fifinky, Bobíka a Pindi má na kontě již přes 600 čísel a dočkala se nejen několika knižních vydání, audioknih, ale i filmového zpracování.

VÍTE, ŽE…

Postavičky Čtyřlístku se dostaly i na vlastní poštovní známky.