Lidé si dlouho mysleli, že obraz, pro který se vžil název Dívka u okna čtoucí dopis, je dílem Rembrandta, případně Pietera de Hoocha.

Až v roce 1880 za pravého autora olejomalby odborníci označili dalšího velikána nizozemského barokního malířství – Jana Vermeera.

Začínal s náboženskými motivy. V 50. letech 17. století se však Jan Vermeer (1632–1675) pustil do námětů z obyčejného života.

Právě obraz Dívky u okna čtoucí dopis, pocházející z let 1657–1659, lze v jeho tvorbě považovat za převratný – za ten, který mu otevřel nové téma.

Tajemství dopisu

Dívka na Vermeerově obraze svírá v rukou dopis. Historikové umění se shodují, že jde o korespondenci milostnou, svědčící o jejím mimomanželském poměru.

Nasvědčuje tomu prý ovoce v míse na stole, které odkazuje k Evině hříchu, nebo otevřené okno, jímž měl malíř dát najevo její touhu vymanit se z konvencí movitých nizozemských měšťanů.

A pak je tu také na dlouhá staletí ztracený obraz v obraze. Rentgenová analýza Vermeerova díla ukázala, že v prázdném pravém rohu zdi za dívkou se v minulosti nacházela malba Kupida, boha lásky. Původní předpoklad, že ho zamaloval sám autor obrazu, se nepotvrdil.

Neodpovídal vkusu?

Ač byl Vermeer posedlý perfekcionismem a často svá díla upravoval, v tomto případě tak neučinil. Kdosi Kupida přemaloval až v 18. století.

Složení barvy bylo v této části obrazu jiné, mezi jejími jednotlivými vrstvami se navíc nacházel prach svědčící o tom, že dílo bylo po nějakou dobu vystaveno vnějším vlivům, než došlo k jeho přemalování. Kdo obraz upravil a proč, zůstává záhadou.

Snad se měl záměrně více podobat dílům Rembrandta, možná ztvárnění Kupida neodpovídalo dobovému vkusu. Odborníci obraz nicméně důsledně restaurovali a od loňského roku je v drážďanské Galerii starých mistrů k vidění opět v celé své kráse.

(Zdroj: HISTORY revue)