Lidé si dlouho mysleli, že obraz, pro který se vžil název Dívka u okna čtoucí dopis, je dílem Rembrandta, případně Pietera de Hoocha. Až v roce 1880 za pravého autora olejomalby odborníci označili dalšího velikána nizozemského barokního malířství – Jana Vermeera.
Začínal s náboženskými motivy. V 50. letech 17. století se však Jan Vermeer (1632–1675) pustil do námětů z obyčejného života. Právě obraz Dívky u okna čtoucí dopis, pocházející z let 1657–1659, lze v jeho tvorbě považovat za převratný – za ten, který mu otevřel nové téma.
Tajemství dopisu
Dívka na Vermeerově obraze svírá v rukou dopis. Historikové umění se shodují, že jde o korespondenci milostnou, svědčící o jejím mimomanželském poměru. Nasvědčuje tomu prý ovoce v míse na stole, které odkazuje k Evině hříchu, nebo otevřené okno, jímž měl malíř dát najevo její touhu vymanit se z konvencí movitých nizozemských měšťanů.
A pak je tu také na dlouhá staletí ztracený obraz v obraze. Rentgenová analýza Vermeerova díla ukázala, že v prázdném pravém rohu zdi za dívkou se v minulosti nacházela malba Kupida, boha lásky. Původní předpoklad, že ho zamaloval sám autor obrazu, se nepotvrdil.
Neodpovídal vkusu?
Ač byl Vermeer posedlý perfekcionismem a často svá díla upravoval, v tomto případě tak neučinil. Kdosi Kupida přemaloval až v 18. století. Složení barvy bylo v této části obrazu jiné, mezi jejími jednotlivými vrstvami se navíc nacházel prach svědčící o tom, že dílo bylo po nějakou dobu vystaveno vnějším vlivům, než došlo k jeho přemalování. Kdo obraz upravil a proč, zůstává záhadou.
Snad se měl záměrně více podobat dílům Rembrandta, možná ztvárnění Kupida neodpovídalo dobovému vkusu.
Odborníci obraz nicméně důsledně restaurovali a od loňského roku je v drážďanské Galerii starých mistrů k vidění opět v celé své kráse.
Facebook
Twitter
RSS