Únavu občas pocítí každý člověk. Vždyť je to naprosto přirozená součást života, která nám říká, že se máme zastavit a odpočinout si. Někdy je však únava tak velká, že lidem brání v normálním životě, a to už je problém.
I když vyčerpání prožívá každý jinak, všichni jistě pocit únavy znají. Často takové stavy přicházejí po fyzické zátěži, dlouhém večírku nebo náročné práci. Většinou stačí, aby si člověk udělal čas na relaxování, a pocity únavy zmizí. Jenže někdy ani odpočinek nepomůže a člověk se cítí stále nadměrně vyčerpaný. Tento stav se označuje jako chronický únavový syndrom (CFS).
V současném světě zaměřeném na výkon a rychlé životní tempo se problém nadměrného vyčerpání objevuje stále častěji. Porucha je již zařazena mezi dlouhý výčet uznaných nemocí. Na rozdíl od jiných chorob ji však halí velké množství otazníků. Není totiž jasné, ani co ji způsobuje, ani jak ji vyléčit. Chronický únavový syndrom se projevuje u každého pacienta jinak.
Nejčastěji jeho nástup lidé přirovnávají k lehké viróze – bolí je v krku, mají zvýšenou teplotu, pobolívá je hlava a jsou unavení. V této fázi si vyčerpání nikdo nevšímá, jde totiž o častý jev provázející běžné nemoci.
Po několika dnech příznaky odezní a zůstane jen nadměrná únava, která neodchází po týdnech ani měsících.
Jak se únavový syndrom projevuje?
Pokud člověk cítí nadměrnou únavu, u které nezná příčinu, měl by navštívit lékaře. Ten provede sérii testů na vyloučení nemocí, u nichž je vyčerpání příznakem. Takto se projevuje například porucha funkce štítné žlázy nebo některá nádorová onemocnění. Když lékař všechny ostatní možnosti vyloučí a nadměrná únava trvá déle, než šest měsíců, je u pacienta diagnostikován chronický únavový syndrom.
Mezi nejčastější projevy této choroby patří kromě únavy také mdloby, závratě, ztráta radosti z oblíbených činností, úbytek váhy, bolest svalů, problémy se soustředěním a pamětí, deprese, poruchy spánku a mnoho dalších. U každého pacienta je navíc průběh nemoci velice individuální. Někteří vědci se domnívají, že spouštěčem nemoci je virová infekce.
Podle jiných je chronický únavový syndrom autoimunitním onemocněním.
Většina lékařů se však přiklání k psychické povaze problému.
Pomáhá psychoterapie
Vzhledem k tomu, že zatím není jasná příčina CFS, je jeho léčba velice obtížná. Často pomůže problém probrat s psychoterapeutem, který s pacientem zhodnotí styl života a navrhne změnu. Pomoci může například zpomalení životního tempa, přestat se snažit být nejlepší ze všech a pomůže i přestat se srovnávat s ostatními, zejména na sociálních sítích.
Pokud je chronický únavový syndrom již v pokročilé fázi, předepisují se antidepresiva, která člověku pomohou nabrat energii k řešení problému. Člověk s CFS totiž potřebuje sílu, aby se s nemocí popral, jenže energie je právě to, co mu chybí. Choroba, která se řadí k civilizačním nemocem, je zákeřná hlavně tím, že vyřadí člověka z běžného života.
Pacient je často příliš unavený i na standardní úkony. Nemocní nejprve vynechávají sociální aktivity. Později může trpět i jejich pracovní a partnerský život.
Není výjimkou, že lidé s CFS předčasně odcházejí do invalidního důchodu, protože jednoduše nejsou schopni pracovat.
Facebook
Twitter
RSS